<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:1;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
V České
republice se už mnoho let vede podivná diskuze o občanské společnosti. Když
rodící se občanská společnost zhruba deset let po pádu komunistického režimu
získala tolik sebevědomí, že se začala aktivně bouřit proti opoziční smlouvě,
nebo proti pokusům omezovat nezávislost veřejnoprávní televize, Václav Klaus a
Miloš Zeman, lídři opozičně-smluvních stran—občanských demokratů a sociálních
demokratů–reagovali pohrdlivě:
pokud prý chtějí občanské inciativy a demonstranti dělat politiku, mají si
založit politickou stranu a soutěžit ve volbách. Klaus už tehdy mluvil o nikým
nevolených elitách.
Přední politici si cestu
k občanské společnosti nenašli ani později. Když různé občanské skupiny
upozorňovaly na systémovou korupci, která zužovala českou politiku zejména
v prvním desetiletí tohoto století, odbývali je lídři
ODS a ČSSD s pomocí argumentů velmi podobných těm, které vnesli do české
politiky v 90. letech Klaus a Zeman.
Chytře toho nakonec
využil Andrej Babiš, jenž ve svém protikorupčním tažení, které ho vyneslo až do
nejvyšších pater politiky, sliboval spolupráci s organizacemi, jako je
Rekonstrukce státu. Jenže když se dostal k moci, splnil jen některé
protikorupční návrhy vzešlé z občanské společnosti, a začal ve světle
občanských protestů proti jeho minulosti nebo kauze Čapí hnízdo používat proti
občanským iniciativám argumenty velmi podobné těm, s nimiž přišli kdysi
lídři jim kritizovaných tradičních stran. Ba co hůř, začal hrozit, že přiškrtí
státní podporu nejrůznějším nevládním organizacím.
Mocného spojence
našel zejména v prezidentu Zemanovi. Ten se opakovaně vyjadřuje urážlivě
nejen o občanských iniciativách, ale útočí i na účastníky demonstrací a
protestů. Mohli jsme si tak vyslechnout slova o neandrtálcích, řvoucím
stádu, a podobně. Zeman tvrdí, že se
demonstranti proti Babišovi i jemu snaží zvrátit výsledky voleb. Jinými slovy, prezident
se snaží vytvořit dojem, že se naši občanští aktivisté pokoušejí o jakousi
obdobu ukrajinského Majdanu.
Klaus a někteří
komentátoři pro změnu v polední době oprášili teorie o nikým nevolených elitách, které si prý usurpují právo mluvit za všechny. Vědí, že v současné
vlně populistického anti-elitářství tento argument v nemalé části
společnosti rezonuje. Zase tedy slyšíme, že samotné demonstrace jsou prý
projevem útoku „ulice“ na parlamentní demokracii.
Jsou to bohužel
argumenty zcela scestné. Demonstrace jako jeden z projevů občanské
společnosti k demokracii patří, a jsou zcela legitimní, pokud nepřerostou
v násilí. Plní dokonce jakousi politicko-sanitární
roli, protože „ulice“ se obvykle bouří, když nějak selhávají instituce
demokratického státu. Navíc jsou často i užitečným testem síly politických
institucí.
Podstatné ale je, že
žádná z demonstrací, které se u nás v poslední době konaly,
nepřerostla do volání po změně výsledků voleb, jak lživě tvrdí Zeman. Dokonce
se na nich neobjevují ani požadavky na konání předčasných voleb, jako jsme to
viděli nedávno na Slovensku. Demonstruje se téměř výhradně proti konkrétním
excesům Babiše a Zemana.
Demonstrace
z poslední doby požadovaly ve světle nejnovějších skandálů odstoupení
Babiše, což ale není volání po změně výsledků voleb. Nikdo totiž nezpochybňuje
právo hnutí ANO sestavit vládu. Demonstranti jen požadují, aby se tak stalo
bylo bez trestně stíhaného a dalšími skandály zatíženého politika v čele.
Zeman, Babiš i další
politici, kteří demonstrace kritizují, by navíc měli být vděční za to, že se s výjimkou
protestů krajní pravice a levice u nás protestuje vesměs civilizovaným
způsobem. Zatím se tu neobjevilo nic z toho, co jsme viděli třeba nedávno
při demonstracích žlutých vest ve Francii. Ony „nikým nevolené elity“, které na
demonstracích mluví, a na které někteří politici tak nenávistně útočí, jsou
v našem případě natolik demokratické, že by se proti jakémukoliv takovému
násilí postavily.
ČRo Plus, 5.12.2018