Občanská demokratická strana má problém. Frakce Evropských
konzervativců a reformistů (ECR), jejímž je ODS členem, po volbách do europarlamentu
výrazně ztratí na významu.
Po brexitu odejdou z EP britští konzervativci,
kterých bylo v 75členné frakci devatenáct. A aby toho nebylo málo, hovoří se o
námluvách mezi polskou stranou Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského,
která byla dosud též členem ECR, a italskou Ligou Mattea Salviniho.
Ta je členem frakce Evropy národů a svobody (ENF), spolu
s podobnými nacionálně-populistickými stranami, jako je francouzské
Národní shromáždění (dříve Národní fronta) Marine Le Penové. Spekuluje se, že Salvini
by rád zlákal Kaczynského stranu, která má nyní 19 europoslanců, k účasti
v ENF. ODS, jež má dosud jen dva europoslance, by tak zůstala ve ECR pouze
se zástupci menších stran, které mají nyní mezi jedním a čtyřmi europoslanci.
I kdyby ale Právo a spravedlnost zůstalo členem ECR,
význam této frakce po odchodu britských toryů výrazně klesne.
Není tedy divu, že lídr ODS Jan Zahradil, který je prvním
místopředsedou ECR i jejím kandidátem na šéfa Evropské komise, nedávno vyjádřil
názor, že maďarský Fidesz Viktora Orbána, který je členem Evropské lidové
strany i její frakce v europarlamentu, by se lépe vyjímal právě v ECR. Bez
podobně výrazné posily si totiž ECR může o významnějších pozicích v parlamentu
nechat jen zdát.
Ponechme stranou, že kdyby Orbán chtěl lidovce opravdu
opustit, bylo by vzhledem k jeho politice pro jeho Fidesz mnohem
přirozenější odejít do ENF. Zahradilovy úvahy jsou tak především odrazem
tristní situace, do které se ODS vmanévrovala svými přetrvávajícími
„klausovskými“ postoji k EU.
V roce 2009 ji vedly k opuštění frakce evropských
lidovců a vytvoření ECR. Význam strany v EP tím poklesl, a nálepka výrazně
euroskeptické strany dělající křoví protievropským britským konzervativcům, ji
příliš nepomohla. Oproti devíti europoslancům, které měla po eurovolbách
v roce 2009, kdy byla ještě spojována s evropskými lidovci, dokázala
ve volbách v roce 2014 získat jen zmíněná dvě křesla.
Nezdá se ovšem, že by se nějak poučila. I po převzetí
předsednické funkce Petrem Fialou, umírněným konzervativcem (a spíše
„eurorealistou“ než euroskeptikem Zahradilova typu), pokračuje na evropské
úrovni v klausovské, k EU odtažité, až nepřátelské politice.
Symboly hrají v politice důležitou roli, a opětná
nominace Zahradila do čela eurokandidátky ODS vysílá jasný vzkaz těm pravicovým
voličům, kteří jsou spíš proevropští. Ti v roce 2014 dali jasně přednost
lidovcům a TOP 09 se Starosty. Dá se předpokládat, že opětovná sázka na
Zahradila ODS ani tentokrát příliš nepomůže.
Právo, 10.1.2019