<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
V hnutí ANO se před nadcházejícím
volebním sjezdem konají tento týden krajské konference. Na rozdíl od konferencí
některých tzv. tradičních stran, které také chystají volební sjezdy, jako jsou
lidovci nebo sociální demokracie, mají krajská setkání ANO zvláštní ráz.
Všechny proběhlé konference zatím jednomyslně
nominovaly do funkce předsedy Andreje Babiše, který nemá protikandidáta. Ten
momentálně cestuje v roli premiéra po východní Asii, a konferencí se ani
neúčastní.
Nepotřebuje se na rozdíl od kandidátů na
předsedy KDU-ČSL a ČSSD o nic ucházet, představovat krajským konferencím svoje
vize, bojovat o hlasy. Vše je dopředu dané.
K tomu všemu se ještě různí krajští a
další představitelé ANO v médiích předhánějí, aby Babišovu nepostradatelnost
veřejnosti prodávali jako výsledek jakési demokratické deliberace uvnitř
„hnutí“. Dost to připomíná jazyk propagandy před volbami stranických funkcionářů
v „lidové“ nebo „socialistické“ demokracii před rokem 1989.
Agilnost mnohých funkcionářů ANO lze pochopit: vůdce si třeba jejich loajality
všimne a ocení ji. Pokud si ale někteří
z nich myslí, že sdělují cosi podstatného i veřejnosti, mohli by šetřit
energií. Její zhruba dvoutřetinová většina totiž dobře chápe, že hnutí ANO je osobní
projekt bohatého jedince, který s ním stojí a padá.
Lze si představit, že by ANO politicky prosperovalo
i v případě, že by Babiš formálně v čele hnutí nestál, ale dál ho
fakticky řídil. Nelze si ale představit, že by Babiše někdo v čele
nahradil v demokratickém souboji proti jeho vůli, a vedení hnutí převzal. Byl
by to rychlý konec ANO.
I proto více než šaráda s „demokratickými“
nominacemi na post vůdce je na krajských konferencích ANO o něco zajímavější souboj
o nominace na posty místopředsedů. Ale i zde se nelze ubránit jisté pachuti. Mohou
se v „hnutí“ jednoho muže opravdu stát místopředsedy lidé, které by Babiš osobně neschválil?
Z obecnějšího hlediska není možná tolik
zajímavé, že i po třech dekádách budování demokracie může u nás až třetina
společnosti podporovat vnitřně autoritářský politický projekt. Dá se to vysvětlit
zklamáním z počínání tzv. tradičních stran i ochotou jisté části
společnosti obětovat některé demokratické principy zdánlivě fungující
efektivnosti vlády silné ruky v čase ekonomické prosperity.
Zajímavější je, že i v prostředí mediální
a společenské plurality, se samotní podporovatelé takového projektu více
neošívají tváří v tvář frašce, kterou v ANO představuje hra na
vnitrostranickou demokracii v podobě „volebních“ konferencí.
Právo, 16.1.2019