Unie, dej peníze, neptej se na co

<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>

Premiér Andrej Babiš v posledních
měsících opakovaně tvrdí, že chce Evropskou unii reformovat tak, aby se více
rozhodovalo na úrovni členských států. Nejvíce chce prý ale bojovat za to, aby
členské země měly možnost samy si určovat, na co utratí peníze, které
přicházejí z Bruselu.

Ponechme stranou, že jakékoliv změny v poměru
evropských rozhodnutí, která se přijímají jednomyslně versus kvalifikovanou
většinou, by vyžadovaly změny v základních smlouvách EU. A jelikož takové
změny by musely odsouhlasit všechny členské státy, zacházejme s touto
Babišovou vizí „tvrdě a nekompromisně“—tedy jako s předvolebním blábolem.

Pokud jde o změny ve způsobu, jakým EU
proplácí peníze těm členským státům, které jsou kvůli své nižší ekonomické
vyspělosti ještě pořád mezi čistými příjemci, některé z nich  (třeba změny v zemědělské dotační
politice) by se také neobešly bez jednomyslnosti. V jiných oblastech by se
teoreticky mohlo podařit dosáhnout změn „pružněji“, jenže proč by měly země,
z jejichž daní se evropské fondy především generují, dovolit, aby někdo,
jako je Babiš, rozhodoval  ve své zemi bez
jejich dohledu, na co jsou peníze utráceny?

Současný složitý systém schvalování projektů financovaných
z evropských peněz sice není ideální, ale opatrnost, která je do něj
zabudována, má svoje hluboké opodstatnění. Už proto, že většina fondů jde do
zemí, které demokracii budují teprve několik desetiletí a míra korupce v nich
často dalece převyšuje evropský průměr. Lze si tudíž  jen těžko představit, že by evropský Západ
posílal peníze vládám takových zemí bez specifického určení a dohledu.

Nejzajímavější na Babišově ofenzívě je ale
skutečnost, že si zřejmě vůbec neuvědomuje, že právě on je v EU možná tím
posledním premiérem, který by měl na EU tlačit, ať nám umožní rozhodovat si o
tom, jak evropské peníze utratíme. Vždyť všichni ostatní evropští politici
vědí, že je Babiš je vyšetřován v kauze Čapí hnízdo, která se netýká
ničeho menšího, než je zneužití evropských peněz.

Evropská komise pro změnu brzy zveřejní
výsledky auditu, který provedla v České republice kvůli podezření, že
holding Agrofert, který dostává nemalé evropské dotace, profituje z toho,
že jeho bývalý majitel , premiér Babiš, využívá svého politického vlivu, aby mu
takříkajíc umetal cestičky k evropským penězům. Nezdá se, že by na EK
udělalo velký dojem Babišovo ujišťování, že se převedením Agrofertu do
svěřeneckého fondu od svého podnikatelského impéria odstřihl.

Ale i kdyby nebylo konkrétních Babišových
problémů, EU by nám jen těžko dala volnější ruku při určování toho, jak utratit
evropské peníze už proto, že u nás podle výročních zpráv Transparency
International  a dalších organizací
panuje i navzdory mírnému zlepšení nadále vysoká míra korupce. Pokud by Brusel
přestal „strkat nos“ do toho, jak a na co evropské peníze utrácíme, byla by to téměř
jistě pozvánka k další korupci.

České orgány činné v trestním řízení
přitom mají v posledních letech už tak dost práce s četnými kriminálními
kauzami týkajícími se rozkrádání evropských fondů. Kdyby Babiš čněl nad touto
dosti temnou hladinou českého rybníku jako vzor čistoty, který, jak se sám
vykresloval při vstupu do politiky, přišel vyčistit Augiášovy chlévy od korupce
a klientelismu, možná by mu v EU přinejmenším někdo naslouchal.

Jenže český premiér je v očích EU
součástí problému, nikoliv jeho řešením. Jeho silácká gesta vůči EU možná
udělají dojem na jeho voliče, ale lze se obávat, že evropský západ ho většinově
vidí podobně jako německá veřejnoprávní televize ZDF. Ta Babiše nedávno
přirovnala k dotačním podvodníkům z Balkánu a jmenovala ho jako jednoho ze
tří politiků z východní Evropy, kteří si z evropských fondů udělali
bankomat pro sebe, svoji rodinu či vlastní politické cíle.

Novinky, 10.5.2019

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..