<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Den před volbami do Evropského parlamentu
narazili čtenáři nejčtenějších českých periodik na inzerát z dílny hnutí
ANO. Je na něm vyobrazen Andrej Babiš s rádoby „tvrdým a nekompromisním“
výrazem, v trumpovské červené kšiltovce s nápisem „Silné Česko“. Nad
fotkou si lze přečíst slogan: Vyměňte europoslance, co nemakaj pro Česko“.
Spolu s heslem „Česko ochráníme. Tvrdě a
nekompromisně,“ nebo spolu s Babišovými výzvami, že je třeba „vyčistit
europarlament“, je výše zmíněný slogan symbolickým dokreslením pokleslého,
obsahově prázdného populismu, hrajícího na emoce a chabé znalosti většiny české
veřejnosti o fungování Evropské unie, v podání nejsilnější české politické
strany, a zvláště pak premiéra.
Což o to, sám Babiš se skutečně může teoreticky tu a tam v evropských
strukturách tvrdě za Česko brát, protože o některých zásadních věcech se rozhoduje
v Evropské radě (v níž jednotlivé státy reprezentují premiéři a hlavy
států, a v níž se hlasuje o zásadních věcech jednomyslně). České zájmy lze
viditelněji hájit i v Radě Evropské unie, v níž jsou jednotlivé země
reprezentovány ministry a rozhodnutí se přijímají kvalifikovanou většinou.
Pokud jde ale o europarlament, není vůbec
jasné, co Babiš tvrdou a nekompromisní ochranou Česka s pomocí této
instituce míní. A neví to ani on sám. Jen si spočítal, že o EP toho neví moc
ani česká veřejnost, takže ji může nakukat, co chce.
Česká republika bude mít v europarlamentu
21 poslanců. Ti sice mohou v té či oné věci najít shodu při obraně
některých „národních zájmů“, ale primárně jsou reprezentanty evropské
veřejnosti, protože v architektuře evropských institucí má být na rozdíl
od Evropské rady a Rady evropské unie (které akcentují národní zájmy) takovou institucí
právě europarlament.
To, že jsou europoslanci voleni na
kandidátkách národních stran v jednotlivých státech, je spíše otázka
technická. Lze si do budoucna představit i hlasování pro společné kandidátky
evropských stran.
Jinými slovy: EP je představitelem „evropského
lidu“, nikoliv představitelem „českého“, „“maďarského“, „polského“ nebo
„německého“ lidu. I proto se europoslanci po svém zvolení rozřadí do
jednotlivých frakcí, podle svého politického přesvědčení, nikoliv podle
národního původu. Jejich úkolem není primárně „makat pro Česko“, ale „makat pro
Evropu“, a to v intencích, v nichž ta která frakce evropský projekt
nahlíží.
Europoslanci samozřejmě zcela nemohou odložit
svojí národní příslušnost v pomyslné evropské šatně, takže si lze
představit, že v některých méně ideologických otázkách, jako je třeba boj
s dvojí kvalitou potravin, mohou téměř všichni čeští europoslanci táhnout
za jeden provaz. Těžko ale lze u nich předpokládat společný postup v otázkách,
na nichž se zásadně neshodnou ani
v domácí politice.
Řečeno jinak: dá se předpokládat, že všichni
čeští europoslanci „makají“ v EP v rámci možností i za Česko, jenže Babiš definuje prospěšnost
takového „makání“ svými prioritami, které se nemusejí nutně shodovat
s prioritami ostatních českých stran. Skutečnost , že část evropských dotací
končí v pokladně Agrofertu, nevnímají jako boj za Česko Piráti. Ti naopak
urgují evropské instituce, aby se i u nás dodržovaly evropské směrnice o střetu
zájmů. Samozřejmě, že tím v konečném součtu bojují i za lepší Česko, ale je
to o dost jiné Česko, než jaké si představuje Babiš.
Slogany hnutí ANO o potřebě vyměnit europoslance,
co „nemakaj pro Česko“, nebo Babišova slova o potřebě vyčistit europarlament od
českých poslanců, kteří tam podle něj už patnáct let Česko nehájí, vychází z Babišovy
korporativistické představy, že všichni čeští europoslanci, ač reprezentují
různé politické strany, mají sloužit politice jeho vlády, kterou vede hnutí,
jež je zde prý „pro všechny“. Je to bohužel bohapustá demagogie a nepřímý útok
na politickou pluralitu u nás.
Novinky, 24.5.2019