<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:auto;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Ještě před dvěma roky
se zdálo, že Evropská unie by za jistých okolností mohla směřovat
k rozpadu nebo značnému oslabení. Nacionalistické strany, povzbuzené
uprchlickou krizí, se zdály být na nezadržitelném vzestupu, proevropské síly
přešlapovaly. Ve střední Evropě unijní projekt rozhlodávaly neliberální režimy
v Maďarsku a Polsku, s přispěním českých a slovenských populistů i
euroskeptiků. Nebylo také jisté, zda brexit nebude inspirací pro další země.
Právě proběhlé volby
do Evropského parlamentu, i to, co se začíná odehrávat po nich, ale ke skepsi
nedávají mnoho důvodů. Pravda, celkově posílily v EU nacionalistické
strany, ale jejich zisky byly nakonec o mnoho nižší, než se čekalo. A bez
silného vítězství italské Ligy severu a nacionalisticko-populistických vládních
stran v Polsku a Maďarsku, by výsledky nacionalistů v evropském
měřítku zůstaly daleko za očekáváními. Dokonce i ve Francii vítězní lepenovci
dosáhli horšího výsledku než před pěti lety. Brexit se ukázal být spíše
strašákem než inspirací.
To nejpodstatnější, co
se v Evropské unii v souvislosti s eurovolbami odehrálo, je tak
výrazná politizace evropského projektu. Nacionalisti k tomuto pozitivnímu
vývoji paradoxně dost přispěli, protože jejich nástup aktivizoval proevropské
síly. Možná vůbec poprvé v historii sjednocující se Evropy nebyly evropské
volby nudné. O dění v EU se začali, zdá se, zajímat i lidé, kteří
v minulosti eurovolby ignorovali. Výsledkem je historicky nejvyšší volební
účast nejen napříč kontinentem, ale dokonce i u nás.
Ačkoliv si můžeme
vyslechnout či přečíst i komentáře, které se poněkud zlomyslně radují ze ztráty
většiny, kterou v Evropském parlamentu utrpěla dosavadní neformální velká
koalice evropských lidovců a socialistů, podstatné je, že z jejich ztrát
nevytěžily jen nacionalistické strany, ale i evropští liberálové a zelení.
Proevropské síly budou mít tudíž nadále pohodlnou většinu, jen se budou muset
na zásadních krocích shodnout nikoliv jen dvě, ale tři nebo čtyři frakce.
Ani to není na škodu.
Znamená to, že se v europarlamentu, a potažmo na úrovni Evropské rady,
bude více dělat politika. Dřívější poněkud nudné zákulisní dohody evropských
lidovců a socialistů vystřídá politické
dohadování přímo na jevišti před evropskou veřejností.
Pokud jde o země
Visegrádu, mají mnohem méně důvodů k optimismu, než se mohlo zdát
z výroků jejich představitelů ještě pár měsíců před volbami. Ačkoliv
tvrdí, že chtějí změnit EU tak, aby oslabila Evropská komise a více se
rozhodovalo jednomyslně v Evropské radě, nemají, i ve světle celkových
výsledků eurovoleb, k takové změně, která by vyžadovala zásah do
základních smluv Unie, dostatek sil ani sami o sobě, ani ve spojení
s nacionalistickými stranami.
Posílení evropských zelených
a liberálů, jejichž řady nově rozšíří i hnutí francouzského prezidenta Macrona,
navíc znamená, že kritika některých nedemokratických tendencí ve visegrádských
zemích může ještě zesílit, protože jak zelení, tak liberálové na dodržování
pravidel hry dbají ještě více než lidovci a socialisté. Obě tyto euroskupiny
dříve opatrně našlapovaly okolo některých středoevropských zemí, protože jejich
vládní strany byly jejich členy.
V tomto kontextu
bude zajímavým testem, jak se evropští liberálové postaví k případnému
členství českého hnutí ANO v jejich skupině. Macron dal před časem najevo,
že s ANO nepočítá, zájem by měl naopak o české Piráty. Dění
v evropské politice tak může získat pikantní politický rozměr i pro dosud
vlažnou českou veřejnost.
ČRo Plus, 31.5.2019