<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Hned tři parlamentní
strany přišly v poslední době s návrhy na ústavní zakotvení ochrany
vody. Kdybychom už nějakou dobu nezakoušeli ústavní krizi způsobenou
prezidentovým otálením s odvoláním ministra kultury a jmenováním ministra
nového, mohli bychom spolu s některými komentátory celou věc ironicky odbýt
s tím, že se ve všech třech případech jedná jen o takové plácnutí do vody.
Vědí to nejspíš dobře
i lidovci, starostové i komunisté, kteří návrhy na ústavní ochranu vody
připravili. Česká ústava už obecné ustanovení o ochraně přírodních zdrojů
obsahuje, navíc lepší hospodaření s
vodou a boj proti suchu rozhodně nezlepší nějaké obecné ustanovení
v ústavě, ale jen lepší vládní politika, rozumnější kroky státní správy,
popřípadě konkrétní zákony doplňující ty, které v této oblasti už
existují. Nelze se tedy vyhnout podezření, že všechny tři strany se
v podobě řečí o změnách v nejvyšším zákoně země jen populisticky
pokoušejí využít současných problémů s nedostatkem
vody.
Lidovci už dokonce
začínají vytvářet jakousi tradici planých gest na úkor ústavy. Vloni kupříkladu
navrhli zakotvit do ústavy, že manželství je svazkem muže a ženy, což je
v současném kontextu boje za práva sexuálních menšin i uzákonění
manželství homosexuálních párů v mnoha zemích, také jen takové plácnutí do
vody.
Na současných
návrzích na ústavní dodatky, jimiž by byl ochraně vody přiřčen speciální
status, je ovšem nejvíce znepokojující skutečnost, že zatímco zmíněné strany
přicházejí s návrhy na změny ústavy kvůli něčemu, co žádná změna ústavy
nevyřeší, mlčí spolu s většinou
ostatních stran ohledně možných změn ústavy tváří v tvář současnému
prezidentovu porušování nejvyššího zákona.
Přitom prezidentovy
ústavní excesy jsou možné i proto, že ústava je v případech, kdy
prezidentovi ukládá faktickou povinnost stvrdit formálním aktem rozhodnutí jiné
instituce, poněkud mlhavá, zejména v otázce lhůt, v nichž má prezident konat. Současná krize je
především způsobena tím, že nestanoví žádnou lhůtu, v níž má prezident na
žádost premiéra odvolat nebo jmenovat ministra.
Tuto mezeru
v ústavě, které využívali či zneužívali všichni polistopadoví prezidenti,
by přitom bylo možné poměrně lehce opravit kupříkladu ustanovením, že pokud
prezident nevyužije svého ústavního práva stvrdit formálním aktem rozhodnutí
jiné instituce v případech, kde má jednat jen jako jakýsi nejvyšší notář
(kupříkladu odvolávání a jmenování ministrů, nebo jmenování profesorů),
považuje se po uplynutí určité lhůty jeho nečinnost za souhlas. Anebo by výkon
tohoto aktu mohl přejít na jiného ústavního činitele, kupříkladu předsedu
Senátu.
Bohužel právě
v těch případech, kde by strany mohly reálně úpravou ústavy něco zásadního
změnit (například zamezit vzniku ústavních krizí, jako je ta současná), od nich
slyšíme spoustu řečí o tom, že ústava
není žádný technický manuál, kam lze napsat všechno, anebo že záleží mnohem
více na ochotě ústavních činitelů ústavu respektovat, než na jejím znění.
Chování politických stran je zejména ve vztahu k prezidentovi natolik
absurdní, že při změně nepřímé volby na přímou dokonce zpřísnily možnost
prezidenta odvolat z funkce pro porušování ústavy.
Mluvit o ústavních
dodatcích o ochraně vody v kontextu reálné ústavní krize způsobené
neschopností politických stran upravit ústavu tak, aby se už nemohla opakovat
ústavní krize podobná té, kterou prožíváme, anebo aby parlament měl reálnou,
nikoliv jen teoretickou možnost prezidenta ztrestat, je smutným dokladem toho,
jak politické strany u nás opakovaně selhávají při řešení skutečných problémů.
ČRo Plus, 24.7.2019