Mentální procesy Šarocha a veřejný zájem

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman při vysvětlování
zmatku, který vypukl po úniku informace, že dozorující státní zástupce Jaroslav
Šaroch navrhuje zastavit trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí
hnízdo, řekl, že ho nezajímají „mentální procesy“ Šarocha, bude ho zajímat až
oficiální rozhodnutí. Tento výrok je ale značným zjednodušením situace, která
únikem informace nastala.

Zeman vysvětlil, že i kdyby Šaroch vskutku podstoupil ke
schválení nadřízenému státnímu zástupci koncept, v němž argumentuje, že by
trestní stíhání mělo být zastaveno (což by znamenalo po čtyřech letech jeho dozorování
kauzy Čapí hnízdo změnu jeho právního názoru), nic to zatím neznamená, protože
rozhodnutí může být učiněno jen po schválení jeho „konceptu“ nadřízeným státním
zástupcem. Navíc i pak může být takové rozhodnutí přezkoumáno Nejvyšším státním
zástupcem, tedy samotným Zemanem.

Potíž je v tom, že únik informace o výsledku
„Šarochova mentálního procesu“ vytváří situaci, která se svými parametry a
důsledky dost liší od situace, v níž by vše proběhlo tak, jak je to podle
Zemana správně. Že by tedy bylo zveřejněno až oficiální rozhodnutí, a „mezitímní“
názory Šarocha by byly nepodstatné, neboť veřejnosti a politikům neznámé.

Den po vystoupení Zemana Šarochův nadřízený státní
zástupce Martin Erazím definitivně potvrdil, že Šaroch vskutku změnil právní
názor, a že se jeho odůvodněním i spisem hned začal zabývat. To je sice pěkné,
ale  škoda již byla napáchána. A to
nemalá. Již uniklé informace o změně Šarochova názoru totiž bohužel samy o sobě
mohou zásadně ovlivnit konečné rozhodnutí. Což je  ostatně možná zamýšlený důsledek úniku těchto
informací.

Kdyby totiž vše probíhalo, jak má, a Erazím by poté, co
mu Šaroch předložil svůj „koncept“, dospěl k tomu, že pro Šarochovu změnu
právního názoru není důvod (a oficiální rozhodnutí by nakonec znělo, že Pražské
státní zastupitelství se rozhodlo Babiše obžalovat), nikdo by
v budoucnosti nemohl používat argument, že dozorující státní zástupce měl
na podání obžaloby jiný názor, který byl ignorován—třeba kvůli jakési politické
objednávce.

Jinými slovy: únik informace o „Šarochově mentálním
procesu“, který u něj vyústil do změny právního názoru, vystavuje všechny
nadřízené orgány o mnoho většímu tlaku v rozhodování, zda Babiše obžalovat
a poslat celou věc k soudu. V případě že by se Earazím ztotožnil
s názorem Šarocha (ať už z věcných důvodů, nebo proto, že by pro něj ve
světle úniku informací o Šarochově změně názoru bylo skoro nemožné uspokojivě vysvětlit,
proč s dozorujícím státním zástupcem nesouhlasí), bude následně pod
obrovským tlakem Zeman,  který bude celou
věc znovu posuzovat. Toho přitom vláda může bez udání důvodu odvolat.

I proto by bylo ve veřejném zájmu se dozvědět, jak
k úniku informace o Šarochově změně názoru došlo. Všechny úniky informací
z policejních spisů i ze státních zastupitelství jsou ve své podstatě
škodlivé, a většinou znamenají porušení zákona, ale některé jsou škodlivé více
než jiné. Únik informací o „mentálních procesech Šarocha“ je ovšem obzvláště
škodlivý, protože v kauze, v níž je obžalován premiér země, mění dynamiku
celého rozhodovacího procesu tím, že vystavuje Šarochovy nadřízené skoro
neúnosnému tlaku, pokud by chtěli jeho „názor“ změnit.

Je tedy téměř jisté, že nejde o nějaké náhodné „vyzvonění“
informací, které se veřejnost neměla dozvědět. Jde nejspíš o manipulaci s celým
případem, a jakkoliv novináři úzkostně chrání svoje zdroje, nabízí se otázka,
zda důležitějším veřejným zájmem v tomto případě není vědět, kdo informaci
o Šarochově změně názoru novinářům dodal.

Novínky, 6.9.2019

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..