<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“MS 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“MS 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Prezident Miloš Zeman
spustil politickou ofenzívu, jejímž cílem je, aby Česká republika odstoupila od
svého uznání nezávislosti Kosova z roku 2008. Nejprve přišel s tímto
návrhem během své návštěvy Srbska, kterou už po příjezdu uvodil prohlášením, že
má rád Srby, ale nemá rád Kosovo. Záměr tlačit na nejvyšší ústavní činitele
naší země, aby uznání Kosova odvolali, po návratu do České republiky skutečně začal
realizovat, takže se stal i předmětem jeho pravidelné schůzky s premiérem
v Lánech.
Zemanova slova v Srbsku
by mohl leckdo vidět jako promyšlenou sabotáž o den později začínajícího summitu
lídrů visegrádské čtyřky s představiteli zemí západního Balkánu, jejímž
jedním cílem bylo ujistit tyto země o podpoře Visegrádu pro jejich vstup
do Evropské unie i dalších mezinárodních organizací. Kosovo nakonec svoji účast
odvolalo.
Premiér Andrej Babiš pak
na tiskové konferenci v přítomnosti ostatních lídrů V4 sice žehlil vzniklé
rozpaky slovy, že Zeman se vyjadřuje o uznání kosovské samostatnosti Českou
republikou negativně už od svého nástupu do funkce v roce 2013. Zároveň
prohlásil, že Česká republika svoje postoje ke Kosovu měnit nebude, a že za
zahraniční politiku země odpovídá vláda.
Jenže zásadový postoj
mu dlouho nevydržel a o několik dní později se vynořil z již zmíněné
lánské schůzky se Zemanem s tím, že
chce řešit uznání Kosova s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a
předsedou koaliční sociální demokracie Janem Hamáčkem. Petříček reagoval, že se
debatě nebrání, ale pro změnu českého postoje nevidí důvod.
A má pravdu.
Neexistují totiž zřejmé důvody, proč by se český postoj měnit měl. A proč právě
nyní. Vyvinula se snad v poslední době situace v Kosovu zásadně k horšímu
v porovnání s rokem 2008, kdy Česká republika jeho nezávislost
uznala?
Odpověď zní, že
nikoliv. Naopak, věci se mění spíše k lepšímu, což měla podtrhnout i účast
Kosova na zmíněném summitu V4, který měl potvrdit, že visegrádská čtyřka
podporuje rozšíření EU o země západního Balkánu. Zatímco některé západoevropské
země s integrací západního Balkánu do EU i NATO nechtějí spěchat, ale nejsou
vehementně proti, v Evropě existuje země, které se tyto záměry zásadně
nezamlouvají. A tou je Rusko.
To je nyní kupříkladu
obviňováno, že se jeho agenti pokusili zavraždit premiéra Černé hory před volbami
v roce 2017, které předcházely vstupu Černé hory do NATO. Jak moc Rusku
vadí vstup některých bývalých komunistických zemí, které dle něj spadají do
jeho sféry zájmu, do NATO či EU, Moskva ukázala už v roce 2008, když
rozpoutala válečný konflikt s Gruzií ve východní Osetii poté, co se
objevily úvahy o vstupu Gruzie do NATO. Ruskem organizovaná destabilizace
Ukrajiny, která vyvrcholila okupací Krymu a nástupem separatistů na východní
Ukrajině, se pro změnu spustila poté, co Ukrajina byla blízko podepsání
asociační dohody s EU.
Je samozřejmě možné,
že útoky prezidenta Zemana na Kosovo jsou vedeny jen špatným svědomím, protože
to koneckonců byla jeho vláda, která v roce 1999 dala dva týdny po vstupu ČR do NATO souhlas
s bombardováním Srbska kvůli obavám Západu z možné Srby organizované genocidy
v Kosovu. Jenže byla-li hlavním důvodem Zemanových slov o Kosovu
v Srbsku snaha se před Srby od české podpory pro bombardování distancovat, nezvážil dostatečně, že tím sabotuje pražský
summit V4 s lídry balkánských zemí, přičemž jeho útok na Kosovo, už svým
načasováním, zapadá do ruských záměrů Balkán destabilizovat v době, kdy
další země v regionu míří do NATO a EU.
Bohužel ovšem nelze
zároveň zcela vyloučit, že Zeman dobře věděl, co dělá, včetně toho, jaké jsou
zájmy Ruska na Balkáně. Nebylo by to poprvé, kdy jednal v souladu
s cíly ruské zahraniční politiky.
ČRo Plus, 19.9.2019