<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Premiér Andrej Babiš
ve svém projevu k 30. výročí sametové revoluce v Národním muzeu mimo
jiné řekl, že chce zpětně vyjádřit poděkování a pokoru vůči těm, kteří vyšli 17. listopadu z Albertova na
Národní třídu, jakož i Občanskému fóru. Odvaha Václava Havla byla prý
obdivuhodná. Připomněl, že on sám byl tehdy v komunistické straně, na což prý
není pyšný. „Nebyl jsem tak statečný jako Havel. Navíc jsem byl mimo
Československo,“ dodal.
Bohužel jeho slova v Národním
muzeu rámuje několik dalších jeho vyjádření v médiích, která nejen zpochybňují upřímnost jeho sebekritiky,
ale navozují otázku, zda si z nás nedělá trochu legraci. Tvrdí kupříkladu,
že o tom, co se děje v Československu, ani pořádně nevěděl, protože
československý tisk přicházel do Maroka, kde pracoval jako obchodní delegát
zahraničního obchodu, s několikadenním zpožděním.
Babiš, který vládl
několika cizími jazyky, a měl v Maroku bezpochyby přístup i k zahraničním
médiím, v nichž se o událostech v Československu tehdy hojně
referovalo, tak navozuje dojem, že on sám se do revolučního kvasu nezapojil
především proto, že byl od dění v Československu odříznut. Ve svém
životopise nicméně uvádí, že ještě v roce 1989 vystoupil z KSČ. V Maroku pak zůstal až do roku 1991.
Další pozoruhodné
vyjádření současného českého premiéra se týká možnosti cestovat.
V rozhovoru pro deník MF Dnes totiž prohlásil, že jako pracovník
zahraničního obchodu ani nevěděl, že lidé „za socialismu“ nemohli svobodně
cestovat, a že k cestě do západních zemí potřebovali výjezdní doložku. Na
otázku, jak je možné, že o takové všeobecně známé věci nevěděl, odpověděl: „Kdo
nám to měl říct? Jak jsem se to měl dozvědět?“
Je zcela
nepravděpodobné, že Babiš, který tvrdí, že měl v rodině „tři emigračky“, čímž
naznačuje, že kvůli příbuzným, kteří emigrovali na Západ, neměl
v bývalém režimu také úplně ustláno na růžích, o existenci výjezdní
doložky nevěděl, i když on sám měl diplomatický pas.
Babišovi by asi nikdo
nevyčítal, že dnes vyjadřuje vděk bývalým disidentům za to, že pomohli svrhnout
komunistický režim, jakkoliv on sám pařil k režimním kádrům, kteří tvořili
jádro pracovníků zahraničního obchodu. Lze si totiž představit, že dokonce i
mnozí členové komunistické strany, kterým stranická průkazka pomohla
k lukrativním pracovním pozicím a výhodám, systém sice pragmaticky
využívali, ale zároveň ho viděli kriticky, a když padl, ulevilo se i jim.
Ale je skutečně třeba
při dnešních pokusech o kritickou sebereflexi navozovat dojem, že někdo jako
Andrej Babiš v tom byl natolik nevinně, že poté, co ho do komunistické
strany údajně přihlásila jeho matka, později coby pracovník zahraničního
obchodu ani nevěděl o nejrůznějších omezeních svobody svých méně angažovaných
spoluobčanů? A odbýt svoji aktivní spolupráci s režimem tím, že prostě nebyl
statečný jako Havel?
Při loňské návštěvě
Německa Babiš dokonce prohlásil, že komunistická strana měla být po roce 1989
zakázána. Jinými slovy: premiér, který byl členem této strany, dnes vytváří
dojem, že byl vlastně antikomunistou. Když to ale spojíme
s jeho ostatními vyjádřeními, je těžké mu věřit.
Jeho reflexe
minulosti se obracejí se ve frašku, v níž to ze všeho nejvíc vypadá, že Andrej
Babiš žil v nějaké paralelní realitě. A nebo prostě jenom říká
z politických důvodů v jednu chvíli v oficiálním projevu takříkajíc
správné věci, které mu naváží na miskách veřejného mínění jeho mediální
poradci, aby vše vzápětí shodil, když v nějakém rozhovoru dostane otázku,
na kterou musí reagovat bez pomoci své
PR mašinérie.
ČRo Plus, 20.11.2019