Jak jsou na tom čeští nacionální populisté

Poté, co Václav Klaus
mladší založil před několika měsíci hnutí Trikolóra, roztrhl se pytel
s úvahami ohledně šancí tohoto politického subjektu.  Odpověď záleží na zodpovězení otázky, zda se
se jen přetahuje o stejné voliče s podobnými stranami, které náleží do
rodiny českého „lepenismu“, anebo může brát i odjinud.

Zatím se zdá, že nový
rezervoár nenašel. Když se totiž podíváme na voličské preference od roku 1989,
je zřejmé, že strany, které byly nejúspěšnější s antisystémovým
poselstvím, kořeněným konzervativním nacionalismem i populismem, si mezi sebou
už třicet let dělí zhruba patnáct až dvacet procent voličů.

V první polovině
90. let to byli Sládkovi republikáni a Komunistická strana Čech a Moravy, jež
po propadu sládkovců pak na poměrně dlouhou dobu této části politického spektra
dominovala. Svým způsobem přitom hrála v českém politickém systému
„sanitární“ roli, protože tím, že měla takříkajíc svoje jisté v podobě
účasti v Poslanecké sněmovně, přitahovala k sobě v hávu
protestní antisystémové strany, do něhož se po roce 1989 „převlékla“, lidi
nespokojené nejen s transformací, ale i s liberální demokracií a členstvím
ČR v západních organizacích, jako je EU a NATO.

Tato její pozice se
ovšem zásadně změnila s nástupem hnutí Úsvit Tomia Okamury, které se stalo
politickým domovem pro lidi s ještě radikálnějšími protievropskými a
antiimigračními názory, než jaké reprezentovala KSČM. Ve volbách
v roce2013 Úsvit získal téměř 7 procent hlasů, zatímco KSČM více než 11
procent hlasů. Dohromady měly tyto strany tedy zhruba 18 procent hlasů.

Když byl Okamura
z Úsvitu vytlačen, založil Stranu přímé demokracie, v podstatě se
stejným programem jako Úsvit, která ve volbách v roce získala více než 10
procent hlasů, zatímco podpora KSČM klesla na zhruba 7 procent. Obě strany tedy
opět měly dohromady asi 18 procent hlasů.

Ačkoliv podle různých
průzkumů část voličů KSČM odešla po založení hnutí ANO Andreje Babiše od KSČM
právě k ANO, obecně se zdá, že počet voličů s radikálními
nacionalistickými, anti-evropskými, radikálně antiimigračními nebo
antisystémovými názory zůstal celkově zhruba stejný. Je tedy možné, že
k oběma stranám, zejména k SPD, přešli někteří voliči i z jiných
stran.

Pro Trikolóru je tedy
klíčová otázka, zda dokáže přilákat ve větším množství i jiné voliče, než ty
podporující zatím komunisty a okamurovce. Ačkoliv někteří analytici
upozorňovali, že Trikolóra může odlákat kvůli dřívějšímu spojení Klause seniora
i Klause juniora s ODS i část voličů ODS, zatím se nezdá, že by větší
množství voličů ODS k Trikolóře přeběhlo.

Spíše se skutečně přetahuje
o voliče právě převážně s KSČM a SPD. V jediném nedávném průzkumu,
podle kterého by se Trikolóra probojovala do PS, měla 6,5 procenta podpory,
zatímco KSČM jen 5 procent a SPD 6,5 procenta. Což opět dává dohromady 18
procent, které si mezi sebe dříve dělily KSČM a SPD.

Zásadní otázkou je,
co by se stalo, kdyby se zhroutila zhruba třicetiprocentní voličská báze
Andreje Babiše, kupříkladu kvůli jeho odchodu z politiky nebo ekonomické
krizi. Hnutí ANO má totiž několik tváří. Zůstává mu věrná už jen menšina
původních voličů, kteří k němu přeběhli od pravicových hned na začátku,
protože Babiš nabízel boj s korupcí a modernizaci. Ti by se zřejmě vrátili
k občanským pravicovým stranám.

Důrazem na bezpečnost
a boj s migrací k sobě ale Babiš zřejmě přilákal i některé voliče,
kteří by za jiných okolností volili jednu ze tří stran českého „lepenismu“.
Otázkou je, jak by si je tyto strany podělily.

Starší, spíše
umírnění levicoví voliči, na které cílí dnes, a kteří tvoří většinu voličské
báze ANO, by se spíše vraceli do svých dřívějších politických domovů, tedy do
ČSSD a KSČM. K SPD a k Trikolóře by zamířili zřejmě jen ti, kteří by
dokázali „překousnout“ jejich nálepku pravicovosti.

Skutečný úspěch
Trikolóry tedy dost závisí na případném pádu hnutí ANO. Když tedy Klaus ml.
ukazuje poměrnou vstřícnost Babišovi, nemá asi vysoké cíle. Zřejmě nyní jen
doufá, že zejména od SPD a KSČM odláká počet voličů, který bude stačit na
překročení pětiprocentní hranice, a tím, snad, i na koaliční spolupráci
s ANO.

Novinky, 20.12.2019

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..