Zeman vsadil na špatné koně

Prezident
Miloš Zeman v posledních dnech mění kurz. Odmítl jet do Číny, protože ta
dle něj neplní sliby velkých investic u nás. Ukončil také svoji spolupráci
s Jaromírem Soukupem na pořadu „Týden s prezidentem“ na TV Barrandov.
A nabídl, že by vykonal prezidentskou návštěvu Prahy, pokud by ho magistrát
pozval.

Mění se i
postoje Zemana k Rusku. Na oslavy 75. výročí konce druhé světové války sice
prý nakonec pojede, ale před časem pohrozil, že svoji účast zváží ve světle
ruské kritiky rozhodnutí české politické scény připomínat datum invaze vojsk
Varšavské smlouvy v roce 1968 jako památný den. Označil tuto kritiku za
„absolutní drzost.“ V Rusku chce prý kvůli pokusům přepisovat ve vztahu
k roku 1968 historii „udělat rozruch“.

Zeman je
bývalý prognostik. Je proto s podivem, že nedokázal dopředu odhadnout, že
jeho přátelská politika vůči Rusku, které se stále více zhlíží
v imperiální sovětské minulosti, stojí na tenkém ledě. A ještě větší omyl
byla jeho politika vůči Číně, v níž zcela obětoval lidsko-právní hlediska
vidině obřích čínských investic u nás a otevření čínského trhu našim firmám.

Jeho
diplomatické snahy, jak upozorňovala zejména opozice, hraničily s nedůstojnou podlézavostí.
Znalci Číny přitom varovali, že čínský režim takové chování neoceňuje. Vidí ho
jako znak slabosti a pozvánku k vměšování se do vnitřních záležitostí
zemí, které před Pekingem poklonkují. Zemanem propagované čínské investice
zůstaly tak vesměs jen sliby, což ovšem nebrání Číně, aby neútočila na její
české kritiky nebo nerušila účast kulturních těles nějak spojených
s Prahou.

Zeman si možná
uvědomil, že čeho je moc, toho je příliš, a snad částečně prozřel, i když asi
ne ještě úplně, protože nadále kritizuje třeba plánovanou cestu předsedy Senátu
Jaroslava Kubery na Tchaj-wan s tím, že prý poškodí, česko-čínské vztahy.
Co na tom, že ty se už fakticky zhroutily, a že tchajwanské firmy u nás
investují násobně více než ty čínské, přičemž zaměstnávají u nás okolo dvaceti
tisíc lidí.

Sázkou na
špatného koně byla i spolupráce se Soukupem v TV Barrandov. Podlézavý, až
devótní moderátor, kladoucí často návodné otázky, prezidenta rozhodně nenutil k přemýšlení
či vysvětlování některých sporných kroků. Pořad tak rychle zdegeneroval v přehlídkou
duševní lenosti, prázdnoty a urážení oponentů, a stal se ze všeho nejvíc terčem
nevybíravých vtipů.

I nabídka
navštívit Prahu je znakem jistého posunu. Zeman se oficiální návštěvě
v hlavním městě, kde není populární, vyhýbal. Útočil na „pražskou
kavárnu“, vysmíval se intelektuálům. Jenže právě lidé z univerzit a
různých akademických ústavů, které si touto politikou proti sobě většinově
poštval, budou psát historii jeho prezidentství. Možná, že Zemanovi
v tomto ohledu cosi došlo, když si mohl v Soukupově časopisu Týden
ještě před vzájemnou roztržkou přečíst, že zatímco Václav Havel bude mít
v dějepisu významné místo, Zemanovi a jeho předchůdci Václavu Klausovi
bude věnováno několik vět.

Pokud se ale
Zeman rozhodl částečně změnit svůj image, bude to těžké. Chybějí mu síly i nové
nápady. Jistou změnu jeho postojů v několika klíčových oblastech
v poslední době tak ze všeho nejvíc bude veřejnost nejspíš vnímat už jen
jako přiznání jeho vlastních selhání.

Novinky, 17.1.2020

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..