<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“Cambria Math“;
panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536870145 1107305727 0 0 415 0;}
@font-face
{font-family:Calibri;
panose-1:2 15 5 2 2 2 4 3 2 4;
mso-font-charset:0;
mso-generic-font-family:swiss;
mso-font-pitch:variable;
mso-font-signature:-536859905 -1073732485 9 0 511 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:“Calibri“,sans-serif;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:EN-US;}
p
{mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-margin-top-alt:auto;
margin-right:0cm;
mso-margin-bottom-alt:auto;
margin-left:0cm;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:12.0pt;
font-family:“Times New Roman“,serif;
mso-fareast-font-family:“Times New Roman“;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-family:“Calibri“,sans-serif;
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:Calibri;
mso-fareast-theme-font:minor-latin;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:“Times New Roman“;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;
mso-fareast-language:EN-US;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 72.0pt 72.0pt 72.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>
Anna Šabatová ukončila
před několika dny své šestileté působení ve funkci veřejné ochránkyně práv,
neboli ombudsmana. Laťku pro fungování této instituce nastavila hodně vysoko.
Nejen proto, že úřad zastávala kompetentně, s nasazením, a bez skandálů, ale
i proto, že jí šlo takříkajíc skutečně o věc.
Touto „věcí“ není
nic menšího než chránit osoby před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud
je toto jednání v rozporu s právem, neodpovídá principům
demokratického právního státu a dobré správy,
nebo jsou úřady nečinné. Ombudsman také
provádí preventivní systematické návštěvy míst, kde mohou být lidé omezováni
na svobodě. Dále přispívá k prosazování
práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací. Systematicky se také zabývá
problematikou práv lidí se zdravotním postižením.
Ačkoliv jsme
mohli čas od času slyšet kritické hlasy, podle nichž byl úřad pod vedením
Šabatové údajně příliš aktivistický, jakož i hlasy kritizující snahy rozšiřovat
agendu ombudsmana, stačí se začíst do výročních zpráv Veřejného ochránce práv,
abychom si uvědomili, kolik toho tento obvykle nenápadný úřad, stojící až na některé
výjimky stranou mediálního zájmu, v posledních letech vykonal. Zejména
v ochraně lidí před diskriminací všeho druhu.
Pokud jsou lidé
bezbranní proti přehmatům nebo dokonce zlovůli státní moci, nelze mluvit o
právním státu. I proto je instituce ombudsmana tak důležitá, jakkoliv by
ji ti, kdo demokracii chápou jako
prosazování vůle většiny, nejraději zrušili. Často funguje jako poslední
instance, na kterou se lidé trpící diskriminací nebo porušováním jejich
občanských práv mohou obrátit.
Ombudsman nemá
pravomoci věci přímo měnit, ale podle zákona může upozorňovat státní instituce
na jejich pochybení, veřejně na ně tlačit, žádat nápravu. Může také navrhovat
Ústavnímu soudu zrušení některých podzákonných norem.
Už proto, že
nápravu pochybení instancí státní správy nemůže přímo měnit, je důležité, kdo
v jeho čele stojí. Jinými slovy: je důležité, zda má ombudsman přirozenou
autoritu, která je nějak spojena s jeho či jejím životním příběhem. A
v tomto ohledu bývalá mluvčí Charty 77 byla autoritou stejně silnou, jako
byl první ombudsman Otakar Motejl, jehož byla zástupkyní.
Žijeme v zemi, jejíž státní správa nedopadá dobře
v celosvětových srovnáních. V zemí, jejíž ministři i další politici
se opakovaně zamotávají do korupčních skandálů a jejíž premiér čelí trestnímu
stíhání a vyšetřování Evropské kvůli konfliktu zájmů. A také ve státě, který se
musí po soudních tahanicích omlouvat za lži hlavy státu.
V tomto kontextu je osvěžující hodnotit působení
někoho, jako je Šabatová. Bez velkých řečí, mediálních výstupů, provokování na
sociálních sítích, dělala přesně to, co má ombudsman dělat. I navzdory slabým kompetencím úřadu, které
politici odmítají posílit, odvedla skvělou práci. Pokud by u nás fungovaly
všechny instituce tak, jak pracoval úřad ombudsmana pod jejím vedením, nemuseli
bychom závistivě pokukovat po skandinávských zemích nebo Německu.
Novinky, 21.2.2020