Volební superúterý, zřejmě nejdůležitější den v maratonu demokratických primárek, zásadním způsobem zvrátilo dosavadní trend, v němž si pro nominaci Demokratické strany po prvních primárkách kráčel Bernie Sanders. Hlasovalo se ve 14 státech, přičemž v deseti z nich, v některých s drtivou převahou, zvítězil bývalý viceprezident Joe Biden, na něhož se po prvních primárkeách už moc nesázelo.
V největším a pokud jde o počet delegátů nejdůležitějším státě, Kalifornii, vyhrál sice Sanders, ale Biden dokázal překročit patnáctiprocentní hranici, což znamená, že se delegáti budou poměrně rozdělovat i jemu. Sanders potřeboval, aby, jak původně naznačovaly průzkumy, vyhrál s velkým náskokem on a jeho protivníci na patnáctiprocentní hranici nedosáhli. Pak by bral všech 415 delegátů v tomto státě, což by mu i při úspěších Bidena v jiných státech zajistilo pohodlné vedení v celkovém počtu získaných delegátů.
Velkým překvapením je vítězství Biden v Texasu, dalším velkém státě, kde měl Sanders v průzkumech dlouho pohodlný náskok. Zejména úspěch Bidena v tomto státě ukazuje na změnu preferencí mezi demokratickými voliči obecně.
Po vítězstvích Sanderse v prvních primárkách vypukla v establishmentu Demokratické strany panika. Zejména proto, že navzdory průzkumům, které ukazovaly, že nejen Biden, ale i Sanders by mohl porazit na podzim republikánského prezidenta Donalda Trumpa, se zdálo , že Trumpova kampaň může úspěšně pracovat s nálepkou „demokratického socialisty“, za něhož se Sanders označuje.
I když Sanders ve skutečnosti není o nic více levicový, než řada předních evropských sociálních demokratů, panovaly obavy, že republikáni budou v očerňování Sanderse úspěšní. Šance Sanderse na vítězství navíc také do značné míry závisí na podpoře mladých voličů, u nichž jsou jeho plány na vytvoření státem garantované zdravotní péče, odpuštění dluhů za školné na univerzitách , nebo radikálního zdanění miliardářů, populární. Jenže, jak ukazují volby v minulosti, k volbám chodí méně než 50 procent mladých voličů, takže Sandersova popularita u mladých by na podzim zřejmě nedokázala kompenzovat odliv středových voličů vylekaných tím, co považují v americkém kontextu za levicový radikalismus, jakož i nižší zájem černošských voličů, kteří drtivě podporují Bidena.
Bidena proto v posledních dnech podpořila řada předních představitelů Demokratické strany. Bylo také zřejmé, že ho bude na nominačním sjezdu podporovat většina takzvaných superdelegátů, což jsou delegáti, kteří reprezentují bez ohledu na primárky právě stranický establishment
Výsledky volebního superúterý jsou důležité i proto, že Michael Bloomberg, též považovaný za spíše středového demokrata, neuspěl, a z primárek zřejmě odstoupí, přičemž se dá očekávat, že podpoří Bidena. Ale i kdyby nakonec v klání ještě nějakou dobu zůstal, je jisté, že nominaci nezíská, přičemž jím získaní delegáti většinově podpoří právě Bidena.
Průzkumy ukazují, že Biden má šanci na úspěch i v primárkách v dalších šesti státech, které se budou konat už příští týden, přičemž zejména ty v Michiganu budou ostře sledované, protože Michigan je jedním ze států takzvaného rezavějícího pásu, v nichž se budou rozhodovat i volby na podzim.
Dynamika, kterou vytvořilo volební superúterý, teď hovoří jasně pro Bidena. Pokud nakonec získá nominaci své strany, což se zdá být nyní velmi pravděpodobné, bude ale k vítězství nad Trumpem potřebovat přesvědčit Sandersovy voliče, aby šli volit. To nemusí být snadné, protože na rozdíl od voličů ostatních demokratických kandidátů, je tvrdé jádro Sandersových voličů silně vyhraněné proti současnému establishmentu v USA, který Biden chtě nechtě reprezentuje.
ČRo Plus, 4.2,2020