Nominační sjezdy Demokratické strany a Republikánské strany v USA vnesly jasno do toho, jaká témata budou obě strany využívat v předvolebním boji. Nemalou roli v tom budou přitom hrát osobnostní charakteristiky a politická minulost obou nominovaných prezidentských kandidátů—Joe Bidena za demokraty a Donalda Trumpa za republikány.
Demokraté na svém sjezdu zdůrazňovali zejména právě to, co mnozí považují za patologické rysy Trumpovy osobnosti—od narcismu přes nedostatek empatie až po rasistické sklony. Varovali, že další čtyři roky Trumpova prezidentství by mohly nenávratně poškodit americkou demokracii. Bývalý prezident Barrack Obama varoval, že Trump nikdy nedorostl do velikosti a důležitosti úřadu, kterým je americké prezidentství, a že se mu to bohužel kvůli jeho osobnostním charakteristikám podařit ani nemůže.
V rovině politických témat demokraté samozřejmě věnovali velkou pozornost nezvládnuté pandemii koronaviru, k čemuž Trump výrazně přispěl svým podceňováním epidemie i neochotou naslouchat expertům. Skutečnost, že se kvůli pandemii rekordně propadla americká ekonomika, Bidenovi samozřejmě hraje do karet. Kritika mířila i na Trumpovo zavírání očí nad rasisticky motivovanými útoky a policejním násilím vůči Afroameričanům.
Biden ve svém projevu zdůraznil potřebu americkou společnost vyvést ze současné polarizace a vrátit americké prezidentství blíže k politickému středu. Potvrdil to i výběrem viceprezidentské kandidátky, senátorky Kamaly Harrisové, která představovala mezi zvažovanými kandidátkami právě spíše politický střed než radiální levici, ač ji republikáni okamžitě za údajný radikalismus kritizovali. Výběr ženy z indickými a černošskými kořeny také kalkuluje s měnící se demografickou situací v USA, v níž jsou běloši už jen menšinou.
Republikánský sjezd ukázal, že hlavními zbraněmi Trumpa v předvolební kampani bude poukazování na porušování práva během nepokojů, které vypukly po policejní vraždě Afroameričana George Floyda. Trump i další řečníci na sjezdu slibovali obnovení pořádku, jakož i obranu předměstí velkoměst proti údajným snahám demokratů tyto bašty bílých Američanů zničit s pomocí tolerantní politiky k menšinám i k lidem demonstrujícím po smrti Floyda, jakož i kritikou policie. Trump, který ve volebních preferencích zaostává za Bidenem jak celostátně, tak v rozhodujících státech, potřebuje, aby se k němu vrátily zejména bílé ženy z předměstí, které ho volily většinově v roce 2016.
Pandemii Covidu-19 se republikáni rozhodli pojednat jako víceméně vyřešený problém. Někteří řečníci o ní mluvili dokonce v minulém čase a slibovali rychlý návrat k ekonomickému růstu. Trumpova administrativa prý možná udělala některé chyby, ale celkově pandemii údajně dostala pod kontrolu. Zda tato strategie alespoň částečně uspěje, bude ovšem hodně záležet na dalším vývoji. Počty nakažených se konečně začaly sice snižovat, ale experti varují, že může přijít druhá vlna.
Dalším bodem ve strategii republikánů je tvrzení, že Biden je pouhou loutkou v rukou radikální levice, která prý ovládla Demokratickou stranu. Tuto strategii bude ovšem těžké Američanům většinově prodat, protože Biden si počíná důsledně jako středový kandidát, jehož dokonce podpořila i řada umírněných republikánů. Jeho zvolení může paradoxně zmařit právě levice v Demokratické straně, která se bude muset rozhodnout, zda Bidena nakonec podpoří z taktických důvodů. Anebo naopak nepodpoří, protože je podle ní představitelem příliš umírněných názorů.
Jisté je, že volby se mohou zvrhnout v chaos. Trump si evidentně v podobě opakovaných prohlášení, že Biden může vyhrát, jen pokud výsledky voleb budou zfalšovány, a to prý především kvůli masivnímu využití korespondenčního hlasování, připravuje půdu, aby výsledky voleb zpochybnil, prohraje-li. Listopad tohoto roku se tak může stát skutečným testem americké demokracie.
ČRo Plus, 27.8.2020