Rozhlasová stanice Svobodná Evropa začala po 27 letech znovu vysílat do Maďarska. Ve svém prohlášení zdůvodňujícím tento krok mimo jiné uvedla, že nezávislost médií v Maďarsku se výrazně zhoršila. V roce 1993, kdy bylo vysílání ukončeno, bylo Maďarsko podle pravidelných průzkumů organizace Reportéři bez hranic na 3. místě na světě, pokud jde o svobodu médií. Nyní je až na 89. místě.
Vláda Viktora Orbána v posledních letech postupně dostala pod svou kontrolu největší televizní a rozhlasové stanice v zemi. Veřejnoprávní televize a rozhlas, tak jak je známe u nás, neexistují. Ani to vládě nestačilo, takže se obrátila i proti nezávislým soukromým médiím, která buď s pomocí spřízněných oligarchů zcela zlikvidovala nebo nad nimi získala ekonomickým převzetím kontrolu.
Poslední v řadě takových případů je doposud nezávislý a k vládě kritický web Index, z něhož v červenci na protest proti omezování novinářské svobody odešli tři vedoucí pracovníci a zhruba šest desítek redaktorů. Rozbuškou se stalo odvolání šéfredaktora, jehož pozice se postupně zhoršovala poté, co v roce 2018 došlo ke změně majitele.
Omezování demokracie v Maďarsku se však netýká jen médií. Americká organizace Freedom House ve své poslední výroční zprávě zařadila Maďarsko jako jedinou členskou zemi Evropské unie do kategorie hybridních režimů, které již nelze nazývat demokracií.
Pozice Maďarska se postupně zhoršovala od roku 2010, kdy Orbánova strana Fidesz získala ve volbách dvoutřetinovou většinu, a začala vzápětí přijímat ústavní dodatky omezující svobodu soudnictví i médií a měnící pravidla voleb. Orbánův režim se nakonec dostal i do hledáčku Evropské komise, která s ním spustila řízení podle článku 7 evropských smluv kvůli nedodržování principů právního státu a porušování evropských hodnot.
Na základě tohoto článku může být ta která země zbavena hlasovacích práv, pokud nepřijme opatření určená k nápravě kritizovaného stavu. Maďarsko různá doporučení převážně ignorovalo, protože si je jisté, že jeho nejbližší spojenec na evropské půdě, Polsko, by přijetí nejpřísnějších sankcí podle článku 7 vetovalo. K přijetí je totiž potřeba jednomyslného rozhodnutí všech ostatních zemí EU.
Maďarsko se ovšem stalo terčem kritiky i ve Spojených státech poté, co se Orbán, pod praporem svého boje s miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem, rozhodl ze země vytlačit Středoevropskou univerzitu, kterou Soros financuje. Americké vládě i lidskoprávním organizacím byly trnem v oku i útoky na ty instituce občanské společnosti v Maďarsku, které dostávají finanční podporu ze zahraničí.
Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za dodržování principů právního státu a evropských hodnot Věra Jourová nedávno uvedla, že komise poprvé připravila vlastní hodnotící zprávu, v níž srovnává dodržování principů právního státu v členských zemích EU, a Maďarsko v této studii nedopadlo dobře. Studie bude zveřejněna na konci září.
Obnovení vysílání Svobodné Evropy do Maďarska je tak už jen smutná symbolická tečka. Vždyť vysílání bylo v roce 1993 zrušeno s tím, že se Maďarsko, podobně jako další bývalé sovětské satelity, definitivně vymanilo z nesvobody a nastolilo víceméně funkční demokracii.
Rozhodnutí Svobodné Evropy znovu kriticky nasvěcuje mlčení většiny českých politických stran k situaci v Maďarsku. Není prý vhodné ho kritizovat přinejmenším proto, že je spolu s námi, Slovenskem a Polskem členem Visegrádské skupiny. Premiér Andrej Babiš považuje Orbána za svého spojence, ale vstřícně se k němu chovají i představitelé části české opozice—zejména Občanské demokratické strany.
Dokud Maďarsko kritizovala převážně jen Evropská unie, spojovali tito politici svoji podporu pro Maďarsko s kritikou některých postupů EU. Rozhodnutí Svobodné Evropy, financované americkým Kongresem, obnovit vysílání do Maďarska, snad některým českým spojencům Orbána otevře oči.
Novinky, 10.9.2020