V horní komoře amerického Kongresu, Senátu, se sice nakonec nenašla dvoutřetinová většina potřebná k odsouzení exprezidenta Donalda Trumpa v procesu impeachmentu, ale Trumpovy problémy tím nejsou zdaleka u konce.
Dobře to vystihl během své závěrečné řeči lídr republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnol. Ten sice, stejně jako většina jeho republikánských kolegů, hlasoval z politických důvodů proti odsouzení Trumpa, ale ve své řeči prohlásil, že Trump nese za útok na Kapitol z 6. ledna odpovědnost, a odpovědným, pokud jde o možné porušení zákona, zůstává i po skončení prezidentského mandátu
Podle zpráv z Trumpova okolí, bývalý prezident vyjadřoval během řízení o impeachmentu soukromě větší obavy právě z možných trestních a občanských soudních řízení proti němu, než z toho, jak rozhodne Senát. V tom, jak věděl, nebyl potřebný počet hlsů k jeho odsouzení.
Trump měl k takovým obavám pádné důvody. Už během jeho prezidenství spustili státní zástupci ve městě New York, vyšetřování jeho finančních operací, zejména možných pojišťovacích podvodů, které nyní, po jeho odchodu z prezidentské funkce, rozšířili. Součástí tohoto vyšetřování je i žádost o zpřístupnění Trumpových daňových přiznání, o níž bude rozhodovat Nejvyšší soud USA. Námitka Trumpových právníků během jeho pobytu v Bílém domě, že zpřístupnění jeho daňových přiznání je součástí politického boje, přitom odpadla.
Ve státě Georgia pro změnu zahájili státní zástupci vyšetřování kvůli možnému iniciování volebního podvodu. Trumpa sice nejmenují, ale je zřejmé na koho míří. Jde především o Trumpův telefonát, v němž se snažil přimět státního tajemníka státu, aby změnil volební výsledky v jeho prospěch. Ten, jakož i další vysocí státní úředníci, kteří dohlíželi na průběh voleb, byli vyšetřovateli vyzváni, aby předložili veškeré dokumenty, které mohou ukázat, že došlo k pokusu o volební podvod.
Trump také čelí žalobě za hanobení, kterou na něj podala E. Jean Carrolová. Ta tvrdí, že ji Trump znásilnil v devadesátých letech v jejím bytě, což Trump odmítl s tím, že Carrolová lže a jde ji jen o peníze. Trumpovi právníci a ministerstvo spravedlnosti se pokusili ještě před jeho odchodem z funkce soudní řízení smést ze stolu s poukazem na jeho prezidentský status, ale nepodařilo se to, takže Trump teď bude čelit žalobě jako soukromá osoba.
I v několika dalších případech se Trumpovi podařilo uniknout soudnímu řízení s poukazem na to, že coby prezident nemusí svědčit, či vyhovět soudním žádostem o vydání dokumentů. S tím je teď konec.
Pikantní je i občansko-právní žaloba na Trumpa a jeho právníka Rudy Giulianiho, kterou se rozhodl podat člen Sněmovny reprezentantů Bennie Thompson na základě již téměř zapomenutého zákona z roku 1871, jehož cílem bylo potlačit Ku Klux Klan. Bennie obviňuje Trumpa a Giulianiho z konspirační spolupráce s extrémně pravicovými organizacemi, jako je Ku Klux Klan, při organizování útoku na Kapitol 6. ledna.
Možná nejvíce nepříjemné je pro Trumpa a jeho republikánské spojence oznámení předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, že hodlá inciovat vytvoření speciální komise k vyšetření událostí ze 6.ledna i předchozích pokusů Trumpa neuznat výsledky voleb po vzoru té, která vyšetřovala teroristické útoky na USA z 11. září 2001. Taková komise by měla rozsáhlé pravomoci, pokud jde o předvolávání svědků a jejich výpovědi pod přísahou, jakož i pokud jde o přístup k nejrůznějším dokumentům. To je pro Trumpa a jeho spolupracovníky v Bílém domě potenciálně velmi nepříjemné.
Trump tedy bude mít v příštích měsících a letech nejspíš jiné starosti, než se plně znovu zapojit do politického boje. Jako všichni politici, na které vyšetřovatelé, státní zástupci a soudy plně nemohli, dokud zastávali nejmocnější úřad v zemi, nebude nyní privilegii svého úřadu už chráněn. Nebylo by překvapující, kdyby, jak předpovídají někteří právní experti, byl prvním americkým prezidentem, který po odchodu z funkce skončí ve vězení.
ČRo Plus, 18.2.2021