Rok s globální epidemií nemoci covid-19 jasně ukázal, že nejhůř na tom v boji s epidemií byly země, v nichž vládnou, nebo vládli, populisté s rozměrnými egy a autokratickými sklony. Odstrašujícími příklady jsou brazilský prezident Jair Bolsonaro nebo mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. A samozřejmě též Donald Trump v době, kdy byl ještě prezidentem Spojených států.
Příklady ale najdeme i v Evropě, a to zejména bohužel v našem regiónu. Český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Igor Matovič přivedli svoje země do světové špičky, pokud jde o počet nakažených a zemřelých v přepočtu na sto tisíc obyvatel. A v posledních týdnech se epidemiologická situace nevyvíjí dobře ani v Maďarsku pod vedením autokratického Viktora Orbána.
Co mají tito politici společného? Především malou schopnost vést skutečný dialog s opozicí i svým vládním týmem a naslouchat radám expertů. Jejich majákem jsou bez ohledu na nutnost přijímat v krizové situaci věcná a racionální řešení příští volby, takže vládnou často spíše podle společenských nálad. Jsou často přesvědčeni, že vše vědí nejlépe, takže pravidelně překvapují veřejnost unáhlenými, s nikým nekonzultovanými kroky.
Donald Trump kupříkladu věřil, že získá na svou stranu většinu Američanů, když nebude tlačit na zavádění přísných hygienických opatření, a nezadusí tak ekonomiku. A nejen to: přicházel i s vlastními neotřelými recepty pro boj s novým koronavirem -kupříkladu v podobě proplachování organismu lysolem, ozařování horským sluncem, nebo propagováním některých antimalarik.
Brazilský prezident Bolsonaro rovnou tvrdí, že řeči o epidemii nemoci covid-19 jsou přehnané, a odmítá zavádět jakékoliv přísné restrikce. Všichni prý musíme jednoho dne umřít, takže co, sdělil národu v jednom ze svých nedávných projevů.
Náš Andrej Babiš se ve snaze vypadat jako krizový manažér do práce epidemiologů a dalších zdravotnických expertů pro změnu takříkajíc iniciativně plete. Sám se postavil do čela očkovací kampaně, a když byl kritizován za tristní výsledky, svaloval, jak je jeho zvykem, vinu na ostatní. Po vzoru Orbána se pustil do shánění vakcín z Ruska a Číny, ačkoliv neprošly řádným schvalovacím procesem v Evropské unii.
Nedávno pro změnu praktickým lékařům povolil podávání experimentálního léku ivermektin, ačkoliv ministr zdravotnictví Jan Blatný varoval, že je spojen s možným poškozením některých orgánů. Babiš argumentoval, že ivermektin je velice levný, a v zahraničí jsou na něj pozitivní ohlasy.
Posledním příkladem ignorování ministrů a jejich expertních týmů ze strany českého premiéra, jsou jeho prohlášení, že by se u nás nemusely plošně konat na středních školách maturity. Stačily by prý jen úřední – tedy hodnocení založené na známkách během celého středoškolského studia. Stejně jako v případě podobných sólo akcí jiných populistů, příznačné je i na této Babišově to, že s nikým nic nekonzultuje. Když je kritizován, že obešel ministerstvo školství, brání se tím, že zaměstnával pětatřicet tisíc lidí, a nikdy se zájemců o práci na nějakou maturitu neptal.
Potíž s tímto typem chování, který pozorujeme i u ostatních autokratických populistů, je, že působí reálné škody. Nikdo už asi nespočítá, o kolik méně lidí mohlo zemřít na covid-19 v USA, kdyby po celý rok 2020 nestál v jejich čele neodpovědný, narcistický populista. A bude těžké spočítat, co vše svým chaotickým a nezodpovědným jednáním způsobil u nás Babiš.
ČRo Plus, 22.3.2021