Rok krize a velkých politických pádů a vzestupů

Rok 2021 byl v mnoha ohledech zlomový. Česká republika zažila nejen dva vrcholy epidemie nemoci covid-19, přičemž ten jarní byl zejména co do počtu zemřelých tragický, ale v říjnových sněmovních volbách jsme byli také svědky historických pádů některých politických uskupení, která byla součástí české politiky po mnoho desetiletí.

Vláda Andreje Babiše, stejně jako na podzim roku 2020, ukázala i v tomto roce, že  přijímání preventivních opatření, jakož i krizové řízení v době, kdy epidemie zesílila, nepatřily k jejím silným stránkám. Na jaře se tak země vyšplhala do absolutní světové špičky v počtu nakažených a zemřelých na sto tisíc obyvatel. Celkový počet zemřelých od začátku epidemie o rok dříve přesáhl 25 tisíc.

Bohužel vláda se z jarní tragédie příliš nepoučila. Očkování vakcínami proti nemoci, která začalo v lednu, vázlo, a na konci roku patřila Česká republika v počtu naočkovaných k evropskému podprůměru.  Země se tak během podzimní vlny epidemie opět vyšplhala v počtu nakažených na nejvyšší příčky na světě a nemocnice opět čelily přetížení svých kapacit. Počet zemřelých celkově přesáhl 35 tisíc.

Krize způsobená epidemií po celý rok rámovala politické dění v zemi. To mělo kromě říjnových voleb ale ještě jeden vrchol–krizi v česko-ruských vztazích, která vypukla poté, co premiér Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček zveřejnili v dubnu zprávu tajných služeb, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stály ruské tajné služby.

Následný vývoj vyústil nejen do radikálního snížení počtu zaměstnanců a diplomatů na ruské ambasádě v Praze, ale do k přijetí zákona, který znemožnil ruským firmám účast na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Což byla též porážka prezidenta Zemana, který se o ruskou účast při dostavbě Dukovan dlouhodobě zasazoval.

Vrbětický skandál měl ještě jednu obět: Hamáček nedokázal věrohodně vysvětlit svůj záměr cestovat do Moskvy těsně před zveřejněním informací o ruské stopě ve výbuších ve Vrběticích, což mimo jiné vedlo k dalšímu oslabení již beztak slábnoucí sociální demokracie, v jejímž čele stál.

Během první poloviny roku se začaly vážněji projevovat i ekonomické dopady epidemie, které vláda v roce 2020 dokázala mírnit s pomocí nemalých finančních injekcí i cílené pomoci pro postižené firmy.

Případné zkrocení  obřího rozpočtového deficitu, který utrácením na dluh vznikl, bylo zproblematizováno přijetím nepromyšlené daňové reformy na začátku roku, kterou navrhl Babiš a podpořila i opoziční Občanská demokratická strana, a  v jejímž důsledku země přijde ročně o více než sto miliard korun na příjmové straně rozpočtu. Na konci roku tak nová vláda pod vedením premiéra Petra Fialy z ODS paradoxně čelila výzvě ušetřit ve státních výdajích zhruba stejnou částku, o kterou státní pokladna přišla v důsledku daňové reformy.

Snaha Babišovy vlády čelit dopadům krize s pomocí velkých státních výdajů na dluh také zvýšila podle mnohých expertů již tak prudce rostoucí inflaci, k níž přispěly problémy v globální ekonomice. Nová vláda na konci roku oznámila, že návrh státního rozpočtu, který připravila Babišova vláda, nepodpoří a země bude až do schválení přepracovaného rozpočtu hospodařit na začátku příštího roku v  rozpočtovém provizóriu.

Rok 2021 měl i politické oběti. Dvě levicové strany, které byly součástí českého politického spektra po mnoho desetiletí—komunistická strana a sociální demokracie—se neprobojovaly v říjnových volbách do Sněmovny. Obě doplatily jak na spolupráci s Babišovým hnutím ANO, tak na skutečnost, že na rychlé stárnutí svých voličských základen nebyly v posledních letech schopné reagovat politikou oslovující mladší generace.

Politickou obětí epidemiologické a s ní spojené hospodářské krize, jakož i četných kontroverzí svého lídra Babiše, bylo i hnutí ANO. Ačkoliv jeho volební výsledek byl nakonec jen zhruba o dvě procenta horší než v roce 2017, stačilo to demokratické opozici, zorganizované do svou volebních koalice—Spolu a PirStan—k volebnímu vítězství. Koalice pak navíc ukázala akceschopnost i jednotu při vytváření společného programu i vlády.

Samotné volby i několik měsíců volební kampaně, které jim předcházely, byly smutným příběhem Pirátské strany. Ta ještě na jaře 2021 porážela v průzkumech i hnutí ANO, v následujících měsících ale nedokázala účinně čelit ofenzivě Babiše. Navíc i její volební kampaň patřila k těm méně povedeným. Propad Pirátů od jara až do konání voleb byl pak symbolicky završen i vykroužkováním většiny jejich kandidátů na společných kandidátkách s hnutím Starostové a nezávislí, takže Piráti jsou s pouhými čtyřmi poslanci nejslabší stranou vládní koalice pěti stran.

Konec roku 2021 byl také porážkou prezidenta Zemana. On i lidé okolo něj sice odrazili úvahy nové sněmovní většiny, že by měl být kvůli těžké nemoci dočasně suspendován s využitím článku 66 ústavy, ale když se po pobytu v nemocnici vrátil k výkonu své funkce, byl přinucen navzdory svým původním plánům pověřit sestavením vlády Babiše jmenovat novým premiérem Fialu.

Navzdory zbytečným průtahům při ustavení nové vlády jako celku, včetně snah zablokovat jmenování pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského, nakonec ustoupil tlaku nového premiéra i jednotné vládní koalice, a vládu 17. prosince jmenoval jako celek. 

Konec tohoto roku je tak v symbolické rovině i koncem éry, v níž Zeman  pomocí spolupráce s Babišem dominoval české politice. Pokud nevypukne v příštím roce vládní krize, prezident už do české politiky výrazněji nepromluví a bude se muset spokojit s převážně jen ceremoniální rolí. 

ČRo Plus, 31.12.2021

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..