Kongres ODS bude idyla, ale zůstávají výzvy

Nečeká se, že by víkendový volební sjezd Občanské demokratické strany přinesl nějaká překvapení. Strana má za sebou pod vedením Petra Fialy úspěšné období, takže Fiala, stejně jako na minulém sjezdu, nemá v boji o post předsedy žádného protikandidáta.

Do funkce prvního místopředsedy bude zřejmě bez problémů zvolen Fialův spojenec Stanjura. A mezi kandidáty na místopředsedy není, snad jen s výjimkou Alexandra Vondry, nikdo, kdo by představoval alternativu k Fialově filozofii umírněného konzervatizmu.

Důvodů pro očekávanou selanku na sjezdu je hned několik. ODS předloni uspěla ve volbách do Senátu, když si udržela spolu s hnutím STAN pozici nejsilnějšího  politického subjektu v Senátu.  Navíc byl následně její kandidát, Miloš Vystrčil, znovu zvolen do čela Senátu.

Vynořila se také jako nejsilnější strana koalice Spolu, která vyhrála ve volbách do Sněmovny v říjnu minulého roku. A Fiala obstál v povolebních vyjednáváních, když se mu podařilo v rekordně krátkém čase vytvořit novou vládu pěti stran, které dříve tvořily opozici vůči vládě Andreje Babiše.

Fiala přitom překvapil českou veřejnost svojí rozhodností v povolebních jednáních s  prezidentem Milošem Zemanem, který měl výhrady k některým členům Fialova vládního týmu. A následně vyrostl ve státníka evropského formátu, když Rusko zahájilo svoji vojenskou invazi na Ukrajině.

Občanským demokratům možná válka na Ukrajině paradoxně v domácí politice pomohla. Překryla některé ekonomické a sociální problémy, které vláda, v jejímž čele ODS stojí, bude muset řešit. Krize přitom donutila ODS, aby upustila od svých občas ideologicky motivovaných receptů, zejména v hospodářské politice, a chovala se pragmaticky, což ji u veřejnosti též pomohlo.

A válka též zastřela, že ODS neměla před jejím vypuknutím pověst proevropské strany. V Evropském parlamentu je členem euroskeptického klubu Evropských konzervativců a reformistů, který stojí spíše na okraji evropské politiky. Rychlý společný postup Evropské unie v krizi kolem Ukrajiny, na němž se česká vláda pod vedením ODS aktivně podílela, toto poněkud prekérní postavení strany na evropské úrovni neutralizoval.

ODS si ale bude muset vybrat, jak chce dál v evropské politice pokračovat. Bude to důležité už kvůli nadcházejícímu předsednictví České republiky v EU.

ODS se přitom bude muset vypořádat se skutečností, že visegrádská skupina, na níž v evropské politice sázela v minulosti, je silně otřesena znovuzvolením Viktora Orbána do postu maďarského premiéra. Ten se nejen dostává do stále většího konfliktu s EU, ale razí na rozdíl od české vlády vstřícné postoje k Rusku.

Proti další spolupráci s Maďarskem v rámci visegrádské skupiny se nedávno vymezily dvě výrazné političky ODS—ministryně obrany Jana Černochová a poslankyně Miroslava Němcová. Jejich jasné postoje v české veřejnosti pozitivně rezonovaly, a je tak paradoxem, že mezi navrhovanými místopředsedy není ani jedna z nich, ba vůbec žádná žena.

ODS se také bude muset rychle rozhodnout, koho podpoří jako prezidentského kandidáta. Vládní koalice by to chtěla udělat společně, takže na sjezdu nejspíš na debatu o konkrétním jméně nedojde, ale ODS se coby nejsilnější vládní strana této diskuzi v blízké budoucnosti nevyhne. Fiala bude tedy mít pod svém opětovném hladkém zvolení do čela strany na stole hned několik naléhavých politických témat.

 ČRo Plus, 7.4.2022

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..