Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš pojal svou možnou kandidaturu na post prezidenta jako politické drama. Vše začalo už před několika měsíci, když začal naznačovat, že by se prezidentského klání mohl zúčastnit, ale nic není jisté. Podmiňoval svoji případnou kandidaturu mimo jiné tím, že aktivisté sesbírají dostatečný počet podpisů na jeho podporu.Na únorovém sjezdu hnutí ANO Babiš prohlásil, že zatím neřekne, zda bude na post prezidenta kandidovat, ale že v každém případě hnutí ANO postaví kvalitního kandidáta. Avizoval, že svoje rozhodnutí oznámí v září.
Nyní je ovšem zase vše jinak. Pokud prý bude o post prezidenta nakonec usilovat, oznámí svoji kandidaturu nikoliv v září, ale až později. Navíc ji podpoří nikoliv padesáti tisíci podpisů–jak to vyžaduje zákon od kandidátů, kteří si nemohou zajistit podporu buď dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
Spolehne se prý případně na poslaneckou podporu. To by vzhledem k tomu, že hnutí ANO má ve Sněmovně 72 poslanců, měla být jen formalita.
Ihned po tomto oznámení se vynořila řada spekulací, proč vlastně Babiš toto divadlo okolo své kandidatury rozehrává. Nejlogičtěji zní vysvětlení, že začátek soudního řízení v kauze Čapí hnízdo, v níž je Babiš obžalován, byl stanoven na 12. září, a oznamovat oficiálně ve stejné době prezidentskou kandidaturu by bylo dosti netaktické.
To ale nejspíš není jediný důvod pro změnu Babišovy strategie. Soudní řízení se jistě potáhne celé měsíce, těžko vůbec skončí před prvním kolem prezidentské volby, takže na změně načasování svého oznámení Babiš politicky moc nevydělá.
Jiným faktorem, který mohl sehrát v Babišově uvažování jistou roli, je již oficiálně oznámená kandidatura odborového předáka Josefa Středuly. Ten bude v prvním kole mířit na stejné voliče, které by chtěl oslovit i Babiš—tedy sociálně slabší levicové voliče. Babiš se tak může chtít rozhodnout až podle toho, jaké budou po letních prázdninách Středulovy preference.
Na podzim bude jasněji i ohledně voličské podpory pro ostatní kandidáty. Navíc bude jasné, kteří kandidáti mají reálnou šanci získat 50 tisíc podpisů občanů, popřípadě potřebné senátorské či poslanecké podpisy, a kdo se tedy prezidentské volby vlastně reálně zúčastní. To může Babišovi napovědět, jaké šance by měl případně ve druhém kole.
Spekuluje se též o penězích. Babiš momentálně podniká výlety za voliči ve svém obytném voze, probíhá též masivní billboardová kampaň s mottem „za Babiše bylo líp“. Není přitom úplně jasné, zda by po oficiálním oznámení kandidatury nemohly být výdaje na tyto cesty považovány Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran za výdaje na prezidentskou kampaň. Přičemž už jen mediální dohady o tom by Babišovi mohly ublížit.
Jisté je, že Babiš nemůže své oznámení odkládat příliš dlouho. Kandidátní listiny musejí být oficiálně předloženy nejpozději 66 dní před datem prvního kola prezidentské volby. To znamená, že nevyjádří-li se Babiš oficiálně v září, bude tak muset učinit nejpozději zhruba do konce října.
Nedá se vyloučit, že expremiér skutečně váhá, a pečlivě zvažuje svoje šance. Pokud by úmysl kandidovat deklaroval, a souboj o úřad prezidenta následně prohrál, poškodí to politicky nejen jeho, ale i hnutí ANO. Jde tedy o hodně. Na druhou stranu Babiš si u voličů příliš nepomůže ani svým současným lavírováním v otázce, zda na post prezidenta kandidovat nebo ne.
ČRo Plus, 9.6.2022