Novela služebního zákona je krokem zpátky

Vládní poslanci připravili novelu služebního zákona, která už prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Nejzásadnější změnou, s níž novela přichází, je zrušení pozic odborných náměstků na ministerstvech a jejich nahrazení politickými náměstky, jejichž počet není stanoven.

Novela také stanovuje pětileté funkční období pro vedoucí státní úředníky, na jejichž pozice se má následně vypisovat výběrové řízení. Státní správa se tak má prý více otevřít lidem zvenčí a má se zrychlit přijímání nových státních úředníků.

Opozice namítá, že novela je pokusem zpolitizovat státní správu. Pozice politických náměstků jsou dle ní jen politické trafiky. Navíc není jasné, zda političtí náměstci smějí úkolovat sekční šéfy a další vysoké státní úředníky na ministerstvech.

Bohužel opozice, zejména hnutí ANO, je ve slabé pozici. Současná vládní koalice totiž jen pokračuje v trendu, který u nás nastolily už předešlé vlády. Kroky  současné vlády se tak svojí logikou příliš neliší od toho, s čím přišla už první vláda Andreje Babiše.

Ačkoliv jeho vláda ani nezískala důvěru Sněmovny, Babiš začal hned po převzetí moci dosazovat své lidí na ministerstva, přičemž jeho vláda ohýbala služební zákon. Jen o několik měsíců později pak prosadil i změnu služebního zákona. Ta umožnila ministrům snadněji odvolávat vysoké státní úředníky na ministerstvech na základě nového způsobu hodnocení jejich práce a změkčila kritéria pro příchod nových lidí do státní správy ze soukromého sektoru.

Tehdejší opozice, která nyní tvoří vládní koalici, mluvila o Babišově krocích jako o „agrofertizaci“ státní správy. Jenže bohužel její současná snaha změnit služební zákon tak, aby bylo snadnější státní správu, zejména na vysokých úřednických postech i postech odborných náměstků na ministerstvech, takříkajíc od-agrofertizovat, jde bohužel cestou  dalšího rozmělnění služebního zákona, který vláda Bohuslava Sobotky přijala v roce 2014 pod hrozbou sankcí z Bruselu po mnoha letech odkladů.

Česká republika má v tomto směru neslavnou historii. První služební zákon, který vycházel z kritérií EU, byl přijat už před dvaceti lety,  těsně před vstupem země do EU. A to až pod nátlakem Bruselu,  který stanovil jako podmínku vstupu odpolitizování státní správy u nás i v dalších kandidátských zemích.

Čeští politici ale Brusel přechytračili, když hned po vstupu do EU účinnost zákona parlament suspendoval pod záminkou, že jeho zavedení by bylo příliš nákladné. Skutečným důvodem bylo, že se politici nechtěli vzdát svého vlivu ve státní správě, v čemž si  dobře rozuměli napříč politickým spektrem. Účinnost zákona tak byla před přijetím jeho novelizované podoby v roce 2014 suspendována ještě několikrát.

Ačkoliv jedním z důvodů pro přijetí nejnovější novely služebního zákona je skutečnost, že se  současná vláda snaží najít způsob, jak dostat ze státní správy lidi, které tam dosadil Babiš, Evropská unie bude vidět za posledními změnami spíše to, na co upozorňuje opozice—že jde o další český pokus o politizaci státní správy. Změny nejspíš neuniknou pozornosti Bruselu ani v situaci, kdy se leccos schová za české předsednictví v EU a rozjitřenou mezinárodní situaci.

I když vládní politici obhajují změny argumenty, že novela má státní správu otevřít a zpružnit,  a že státní úředníci by neměli být na svých místech až do smrti, navrhované změny jdou proti standardům běžným v EU.

Bruselem budou chtě nechtě vnímány jako pokus vrátit se zpět ke stavu před rokem 2014, kdy zpolitizovaná státní správa u nás nebyla schopná čelit korupci politiků a rozkrádání evropských fondů. Unii, kde je normou stabilita a odbornost státní správy, včetně zaručeného kariérního postupu, tak současná vládní koalice jen těžko přesvědčí o správnosti svého konání. A obavy o politizaci státní správy by měla mít i česká veřejnost.

ČRo Plus, 3.72022

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..