Fiala představil EP priority českého předsednictví

Premiér Petr Fiala představil ve svém projevu v Evropském parlamentu pět priorit českého předsednictví v Radě EU. Po formální stránce to byl projev, jaký bychom očekávali od státníka evropského formátu.

Po vystoupeních Fialova předchůdce v úřadu premiéra Andreje Babiše nebo prezidenta Miloše Zemana na půdě Evropského parlamentu bylo téměř úlevné sledovat vystoupení českého politika, které obecně nevzbuzovalo určitý pocit trapnosti a nebylo konfrontační do té míry, že vyvolávalo zjevnou nevoli v řadách přítomných europoslanců.

Pokud jde o obsah projevu, Fiala sice přehledně seznámil europoslance s českými prioritami, ale bohužel řekl jen velmi málo k tomu, jak je hodlá Česká republika prosazovat. Naše země má přitom v tomto směru několik hendikepů.

Český premiér se nepřímo dotknul jednoho z nich, když mluvil o energetické bezpečnosti, přičemž vyzval Evropský parlament k podpoře návrhu Evropské komise, aby mezi zdroje čisté energie byla zařazena jaderná energie a využívání plynu. Jinak prý některé země nebudou schopné plnit cíle EU v boji s  klimatickými změnami a ve snižování závislosti na dodávkách surovin ze zemí, jako je Rusko.

Česká republika mezi tyto země patří, a dokonce je mezi třemi zeměmi, které si kvůli závislosti na ruské ropě vyjednaly odklad z ukončení dovozu ruské ropy zeměmi EU na konci tohoto roku. Což ovšem poněkud oslabuje českou schopnost vést při hledání energetické bezpečnosti zbytek Evropy.

Podobně je tomu s českou prioritou posilovat strategickou odolnost evropské ekonomiky. Pro zemi, která není členem eurozóny a bojuje s jednou z nejvyšších měr inflace v EU, nebude úplně snadné evropskou debatu v této oblasti moderovat. Což Fiala jistě dobře ví.

Největší nástrahy na české předsednictví ale čekají při prosazování páté priority, kterou je posilování odolnosti demokratických institucí. Demokratické hodnoty jsou podle Fialy pod tlakem jak zvenčí, tak zevnitř EU.

Kdyby byl konkrétnější, mohl rovnou zmínit dvě visegrádské země—Polsko a Maďarsko. S oběma vede Evropská komise řízení pro porušování principů právního státu a hodnot EU podle článku 7 evropských smluv.

Česká republika je součástí visegrádské skupiny, a i v zájmu tohoto regionálního spojenectví s Maďarskem a Polskem zavírala nad podemíláním některých demokratických principů v obou zemích zatím oči.  Fiala nevysvětlil, zda bude česká vláda v této politice pokračovat i během svého předsednictví. Pokud totiž ano, jen těžko bude moci zbytek EU jako předsednická země vést v boji za větší odolnost demokratických institucí a lidská práva.

Český premiér ve svém projevu několikrát zmínil, že EU musí na cestě vpřed hledat konsensus, ale přitom respektovat rozdílné názory a postoje v jednotlivých zemích. Jenže to bohužel není tak úplně možné, pokud jde o demokratické principy a právní stát.

EU stojí na určitých demokratických hodnotách, které jsou součástí její identity. Omezování svobody médií, útoky na nezávislou justici nebo na občanskou společnost v Polsku a Maďarsku tedy nelze odbýt tím, že musíme tolerovat rozdílné postoje a praktiky v jednotlivých zemích.

Bude zajímavé, jak se s tímto dilematem české předsednictví vypořádá. Pokud se česká vláda k porušování demokratických principů u svých visegrádských spojenců nepostaví čelem alespoň do té míry, jak to činí česká eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, zůstane vládou deklarovaná priorita boje za větší odolnost demokratických institucí v EU jen prázdným gestem.

ČRo Plus, 7.7.2022

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..