První měsíc českého předsednictví v Evropské radě byl úspěšný

Česká republika v prvním měsíci jejího předsednictví v Evropské radě uspěla. Přitom existovala celá řada oprávněných obav, že tomu tak nebude.

Vláda Petra Fialy převzala přípravy na české předsednictví od vlády Andreje Babiše ve stavu, kdy kulhala příprava řady důležitých akcí, předsednictví bylo podfinancované, a v řadě oblastí chyběli kvalitní úředníci, s potřebnou expertízou i jazykovou výbavou.

Fialově vládě se podařilo tyto nedostatky poměrně úspěšně překonat, a to v rekordně krátkém čase šesti měsíců. Velký kus práce vykonali nejen ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a Úřad vlády, ale i jednotliví klíčoví ministři a jejich spolupracovníci.

Chválit vládu za něco, co by mělo být pro předsednickou zemi samozřejmé, se zdá být nadbytečné. Jenže když srovnáme současné české předsednictví s tím z roku 2009, které se vyznačovalo arogantní velkohubostí a snahami poučovat zbytek EU, aby nakonec ke svému konci jen doklopýtalo po předčasném pádu vlády Mirka Topolánka, je třeba dosavadní kompetentní výkon vlády vyzvednout.

Slova uznání jsou na místě též proto, že Česká republika přebírala předsednictví v době jedné z největších krizí v Evropě od konce 2. světové války. EU se musí potýkat s dopady ruské agrese na Ukrajině i bezprecedentní energetickou krizí, k níž přispívá i ruské omezování dodávek plynu do zemí EU. Do konce roku, kdy české předsednictví končí, se chce většina zemí EU také odstřihnout od dodávek ruské ropy.

K hladkého průběhu předsednictví patří i organizace schůzí Rady EU, jichž se účastní ministři zemí EU odpovědní za specifické oblasti, zejména za účelem přijímání nové evropské legislativy. Tato setkání obvykle řídí ministr vlády předsednické země. 

České republice se během prvního měsíce jejího předsednictví přitom podařil právě v podobě rozhodnutí Rady EU za účasti ministrů odpovědných za energetickou politiku politický majstrštyk, když byla pod jejím vedením dojednána a přijata dohoda o omezení spotřeby plynu v EU o 15 procent. Jelikož se v Radě EU rozhoduje kvalifikovanou většinou podle klíče zakotveného v Lisabonské smlouvě, byla dohoda přijata i navzdory nesouhlasu Maďarska.

Ještě 14 dní před přijetím dohody přitom v EU málokdo věřil,  že jednání o ní uspějí. Roli České republiky  ocenili i nejvyšší představitelé EU. Klíčovou roli v dosažení dohody sehrál zejména tým ministra Jozefa Síkely.

Ačkoliv si řada zemí  vyjednala výjimky, nakonec platí, že se EU jako celek zavázala k dobrovolným úsporám ve spotřebě plynu o 15 procent, a že v případě, že nejméně tři země vyhlásí takzvanou energetickou nouzi, bude omezení spotřeby plynu povinné a uplatní se přitom systém evropské solidarity. Což Unii může pomoci zbavit se závislosti na ruském plynu.

Snad jedinou kaňkou na dosavadním průběhu českého předsednictví je, že ačkoliv si česká vláda stanovila jako jednu ze svých priorit posilování demokracie v EU, mlčí k problematickému chování Maďarska, jehož premiér, Viktór Orbán, se naposledy vyznamenal fašizujícím projevem na setkání Maďarů v Translyvánii. Zbytek EU by jistě ocenil, kdyby předsednická země na další sešup Maďarska, se kterým dál spolupracuje v rámci visegrádské skupiny, nějak reagovala.

ČRo Plus, 4.8.2022

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..