Andrej Babiš v televizních debatách opakovaně varoval před nástupem „nové totality.“ Ta prý vznikne v případě zvolení Petra Pavla prezidentem, protože současná vládní koalice, s níž se Babiš Pavla snaží za každou cenu spojit, bude ovládat Poslaneckou sněmovnu, Senát, vládu i úřad prezidenta.
Zhruba tři milióny voličů, kteří podpořili ve sněmovních volbách v roce 2021 hnutí ANO, SPD a strany, které se nakonec nedostaly do Sněmovny, tak prý nebudou mít žádné zastání, protože vláda se na ně nebude muset ohlížet. Už kvůli tomu, aby měla tato skupina zhruba tří miliónů voličů svůj hlas v české politice, měl by být zvolen na Hrad Babiš.
Tento Babišův argument je sice vykonstruovaný, protože Pavel není kandidátem vlády. Kandiduje jako občanský kandidát, který si od vlády drží odstup. Ale je účinný.
Čeští voliči rádi vyvažují. A pokud by dostatečný počet z nich uvěřil varováním o „nové totalitě“, mohl by Babiš v podobě jejich mobilizace proti „vládnímu kandidátovi“ nakonec na Hradě skončit.
Je to ale dost nepravděpodobné, protože volební aritmetika je neúprosně proti Babišovi. Ten by totiž ke svému vítězství musel být schopný vedle voličů, kteří ho volili v prvním kole, zmobilizovat s pomocí rétoriky o nebezpečí „nové totality“ v podstatě všechny voliče SPD a všechny zbývající voliče, jejichž hlasy propadly v roce 2021, když se strany, které podpořili, nedostaly do Sněmovny.
Vezmeme-li v úvahu, že skoro půl miliónu těchto voličů Babiše podpořilo už v prvním kole, protože jeho výsledek předčil zisky ANO ze sněmovnách voleb o zhruba půl miliónu hlasů, není příliš pravděpodobné, že by zbývajících zhruba půl milión těchto voličů, chtělo jako jeden muž hlasovat pro Babiše ve druhém kole. Babišovi se může podařit zmobilizovat pro svou podporu jen část z nich.
Už proto, že část těchto voličů, kupříkladu voliči sociální demokracie nebo Přísahy, nejsou prvoplánovými podporovateli Babiše. Mnozí z nich, pokud přijdou k volbám, mohou naopak podpořit Pavla.
Babišův plán
Babiš tedy dobře ví, že jeho varování o „nové totalitě“ mu zřejmě nadpoloviční většinu hlasů, které potřebuje k zvolení prezidentem, nezajistí. Ví také, že naopak Pavla podpoří většina z celkového počtu zhruba 1,2 miliónů, kteří volili v prvním kole Danuši Nerudovou, Pavla Fischera a Marka Hilšera. Navíc průzkumy naznačují, že zatímco žádní voliči Pavla z prvního kola nechtějí podpořit Babiše ve druhém kole, až 4 procenta voličů Babiše z prvního kola chce v druhém kole volit pro Pavla.
Babiš by mohl uspět, kdyby se mu vedle mobilizace voličů SPD, neparlamentních stran a alespoň části tradičních nevoličů podařilo odradit nejméně polovinu voličů Nerudové, Fischera a Hilšera od toho, aby šli v druhém kole volit. Jenže se mu nepodařilo najít střední cestu: tatáž agresivní rétorika, opřená často o osobní výpady proti Pavlovi a lži, která může skutečně mobilizovat v jeho prospěch voliče SPD a část voličů neparlamentních stran, mobilizuje i voliče Nerudové, Fischera a Hilšera—jenže proti němu.
Jinými slovy: nemálo těchto voličů, kteří možná zvažovali, že by zůstali doma, protože mají problém s bývalým komunistou na Hradě, budou nakonec hlasovat proti Babišovi. Ten je stylem své kampaně znechutil do té míry, že nakonec svůj hlas dají tomu, co vnímají jako „menší zlo“–jen aby se na Hrad nedostal Babiš.
Babiš umí počítat, a ví tedy, že jeho šance na zvolení jsou mizivé i navzdory varováním o „nové totalitě.“ Má tedy evidentně jiný cíl.
Tím je snaha posílit ANO po prezidentských volbách, a vyhrát příští sněmovní volby s náskokem, který mu umožní sestavit vládu jedné strany, nebo vládu ANO opírající se o menšího koaličního partnera.
Babišovi tedy jde primárně o to, aby si i po prezidentských volbách udržel alespoň část voličů, kteří zatím nevolili ANO, ale podpořili ho v prezidentském klání. Tím, že by se jako lídr opozice postavil do čela tábora, který údajně bojuje proti „nové totalitě“, v níž—i se svým mužem na Hradě–vše kontroluje současná pětikoalice, skutečně může k ANO přitáhnout nemalou část voličů, jejichž hlasy propadly ve sněmovních volbách v roce 2021, jakož i část voličů SPD.
Vládní koalice i Pavel, pokud se stane prezidentem, tedy budou muset být opatrní, aby Babišova ujišťování, že je nově mluvčím až tří miliónů voličů, kteří nemají v „nové totalitě“ zastání, svými činy nepodporovali. A to nebude vzhledem k nedobré ekonomické situaci i relativně malé sociální citlivosti koalice vedené „neoliberální“ ODS lehké.
Babiš samozřejmě může po prezidentské volbě naopak i částečně oslabit, protože další jeho porážka může řadu voličů přesvědčit, že jeho politická hvězda vyhasíná. To bude ale hodně záležet jak na konkrétních výsledcích prezidentské volby, tak na následné interpretaci těchto výsledků.
Babiš hraje svými řečmi o „nové totalitě“ o takový výsledek, který by mu umožnil tvrdit, že navzdory prohře vlastně vyhrál. Pokud by skutečně zmobilizovat dostatečný počet voličů, kteří nebudou mít v „nové totalitě“ údajně zastání, může nakonec prohrát jen poměrně těsně a přitom pak pracovat s novými hlasy, které získal mimo ANO.
Pokud by naopak v druhém kole prohrál velkým rozdílem, přičemž by jeho podpora příliš nepřevýšila výsledek z prvního kola, bude pro něj mnohem těžší vykreslovat porážku jako vítězství. V takovém případě by se mohl dostavit efekt, který zažilo Slovensko po prohře Roberta Fica s Robertem Kiskou v roce 2014: Fico oslabil, a následně ztratil dominantní postavení ve slovenské politice.
Deník Referendum, 26.1.2023