Odvolání Kevina McCarthyho z funkce předsedy americké Sněmovny reprezentantů dál prohlubuje politickou krizi ve Spojených státech. Ačkoliv se hlasování o odvolání předsedy dolní komory amerického Kongresu v minulosti už konalo, nakonec odvoláním předsedy nikdy neskončilo. Nyní se tak stalo poprvé.
Hlasování o odvolání McCarthyho vyvolala skupina krajně pravicových poslanců v Republikánské straně. Ta je sice relativně nepočetná, ale jejích zhruba dvacet hlasů stačí na to, aby v čele Sněmovny reprezentantů nemohl v současné situaci, kdy mají republikáni v dolní komoře jen těsnou většinu, stanout nikdo, koho nepodpoří. Anebo aby byl odvolán každý, s kým má krajní pravice problémy.
Bylo samozřejmě možné, že by McCarthyho podrželi demokraté. Kdyby hlasovali proti jeho odvolání, v Republikánské straně by se nepochybně našlo dost poslanců, kteří by hlasovali s nimi. Tento scénář nevypadal úplně nerealisticky, protože ačkoliv McCarthy vystupoval ve své roli předsedy Sněmovny proti demokratům agresivně, a pod tlakem krajní pravice dokonce vyvolal řízení o impeachmentu prezidenta Joea Bidena, ukázal se zároveň jako politik, který je svolný ke kompromisům, když jde kupříkladu o financování vlády USA.
Paradoxně právě kompromis s demokraty, s jehož pomocí získala na začátku října vláda financování na dalších 45 dní, nakonec vedl k vyvolání hlasování o jeho odvolání krajní pravicí.
Tím, že Demokratická strana nechala McCarthyho padnout, sice nasvítila chaos, který panuje v Republikánské straně, což by mohlo demokratům pomoci v příštích volbách do Kongresu, jenže zároveň demokraté riskují, že republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů bude nyní natolik pohlcená vlastními problémy, že demokraté nebudou mít partnera pro debatu o rozpočtu na příští rok a pomoci pro Ukrajinu.
Chaos v americké politice také posiluje dění okolo nadcházející volby prezidenta. Nejsilnějším kandidátem republikánů zůstává exprezident Donald Trump, který čelí pěti žalobám, v nichž je obviněn z 91 trestných činů kvůli jeho jednání po prohraných prezidentských volbách v roce 2020 a kvůli neoprávněnému držení tajných dokumentů po odchodu z funkce. Nemluvě o občansko-právních sporech, v nichž mu hrozí obrovské pokuty a omezení podnikatelské činnosti.
To, že Trump vůbec může s touto zátěží kandidovat, a že by ho většina republikánských voličů v tomto okamžiku ve volbách podpořila, samo o sobě vypovídá nemálo o tom, jak rozvrácená americká politika je. Problémy ovšem nejsou jen na republikánské straně, protože demokraté pro změnu nejsou schopní vygenerovat silného protikandidáta místo nepopulárního prezidenta Joea Bidena, kterého většina demokratických voličů už kvůli jeho vysokému věku nepodporuje.
Pokud by byl Trump zvolen prezidentem, dá se očekávat výrazné omezení, nebo rovnou zastavení finanční pomoci USA pro Ukrajinu, s níž má už teď problém většina republikánských poslanců ve Sněmovně reprezentantů. Trump se v minulosti netajil ani skepsí k účasti USA v Severoatlantické alianci.
Jak se bude politická situace v USA vyvíjet, je těžké odhadovat, jisté je, že Evropská unie by měla intenzivně pracovat na vytvoření vlastního obraného pilíře v rámci NATO a větší vlastní akceschopnosti. Český prezident Petr Pavel ve svém nedávném projevu na College of Europe v Bruggách nabádal evropské politiky, aby se vydali tímto směrem.
Nedá se totiž vyloučit, že další vývoj americké politiky bude takový, že se USA buď budou potýkat s vážnými domácími problémy, a nebudou mít na podporu Ukrajiny i svých evropských spojenců dost sil a prostředků. Anebo že se v případě zvolení Trumpa od EU a Ukrajiny přímo programově odvrátí.
ČRo Plus, 5.9.2023