Už měsíce jsme zaplavováni průzkumy veřejného mínění, podle kterých vede v boji o prezidentský úřad v USA buď současný prezident George W. Bush nebo jeho vyzyvatel, massachusettský senátor John Kerry. Zmíněné průzkumy ovšem odrážejí celoamerické veřejné mínění, což má jen omezenou vypovídací hodnotu.
V amerických prezidentských volbách se totiž soutěží odděleně v každém z padesáti států americké unie. Kandidát, který v tom kterém státě zvítězí, získá určitý počet hlasů, jenž se odvozuje od počtu obyvatel konkrétního státu. Bez ohledu na to, jak těsné může vítězství prezidentského kandidáta v konkrétním státě být, získá, až na výjimky, všechny hlasy náležející danému státu.
Hlasy příslušející jednotlivým státům jsou reprezentovány odpovídajícím počtem volitelů, čímž vznikne celoamerický volitelský sbor čítající 538 volitelů. Příští prezident tedy musí získat přinejmenším 270 hlasů. Jak víme z minulých voleb, může se stát prezidentem kandidát, který nasbírá potřebný počet volitelů, i když zároveň prohraje v celoamerické soutěži popularity.
Je jisté, že Kerry zvítězí v tradičně liberálních státech, jako je New York, Illinois a Kalifornie, zatímco Bush zvítězí ve státech, jako jsou Texas, Indiana , Oklahoma, Alabama a další státy amerického jihu a středozápadu. Tak jako v roce 2000 rozhodla Florida, určí i tentokrát výsledky prezidentských voleb nerozhodnuté státy, kterým se v americké politické hantýrce říká „swing states“.
Těch, v nichž jsou šance obou kandidátů těsně před volbami tak vyrovnané, že je nemožné předpovědět výsledek, je už jen šest: Nové Mexiko, Michigan, Wisconsin, Iowa, Ohio a Florida.
Ze států, které byly dlouho považovány za nerozhodnuté, se ke Kerrymu nyní kloní státy Minnesota, Pensylvánie, Maine, New Hampshire, New Jersey a Delaware. K Bushovi se naopak přiklánějí Nevada, Arizona, Colorado, Missouri, Arkansas, Severní Karolína, a Západní Virginie. Rozdíly v podpoře pro oba kandidáty jsou v těchto státech ovšem malé a ještě v nich může dojít k překvapení.
Kdybychom sečetli počty volitelů ve státech, které jsou pevně na straně jednoho z kandidátů, nebo se k němu kloní, Kerry by měl by 225 hlasů, zatímco Bush by získal 227 hlasů. Hlavní bitva se tedy povede o zbývajících 86 hlasů v šesti státech, kde mají Kerry i Bush momentálně zcela vyrovnané šance.
Mezi těmito státy mají klíčovou roli lidnaté Ohio, Florida a Michigan.Vítěz si odnese 27 volebních hlasů z Floridy, 20 hlasů z Ohia a 17 hlasů z Michiganu. Aby se Kerry stal prezidentem, musí potvrdit vítězství ve všech velkých státech, kde v roce 2000 zvítězil Al Gore, a přidat vítězství na Floridě, kde v roce 2000 zvítězil Bush.
V případě porážky na Floridě by Kerry, pokud má být prezidentem, musel bezpodmínečně zvítězit v Ohiu a ještě přidat vítězství v některých z menších států, kde v roce 2000 zvítězil Bush. Řada amerických pozorovatelů předpovídá, že o tom, kdo se stane příštím prezidentem, tentokrát rozhodne právě Ohio. Velmi důležité ovšem bude, zda Kerry potvrdí výhry Gora v Pensylvánii a v Michiganu.
Přesnější předpovědi jsou obtížné i proto, že průzkumy veřejného mínění neodkáží předpovědět hlasování miliónů nově registrovaných voličů, zejména z řad mladých lidí a etnických menšin. Hlasy i účast mladých lidí jsou těžko předvídatelné, protože ti používají převážně mobilní telefony, zatímco průzkumníci spoléhají při dotazování zejména na pevné linky. V případě etnických menšin je vždy nejisté, kolik z nich nakonec bude volit. Vysoká účast mladých voličů a etnických menšin by výrazně pomohla Kerrymu. Každopádně už nyní je téměř jisté, že Amerika zažije nejvyšší volební účast od roku 1968.
MF Dnes – 1. 11. 2004