Václav Klaus byl oficiálně podruhé uveden do úřadu prezidenta. Parlamentní většina, která mu ke znovuzvolení pomohla, se skládá z různých skupin, z nichž každá do Klause projektuje vlastní cíle. Sám Klaus hned po svém zvolení prohlásil, že chce být prezidentem sjednotitelem.
Už o den později ale vyrazil do útoku proti táboru svého protikandidáta Jana Švejnara, který obvinil ze snah zvrátit polistopadový vývoj. Byla to užitečná ukázka toho, co lze od znovuzvoleného prezidenta očekávat.
Především je jasné, že Klaus bude pokračovat v tom, co dělal vždy: jeden den vyhlásí určitý program, druhý den klidně udělá něco jiného. To není dobrá zpráva pro premiéra a předsedu občanských demokratů Mirka Topolánka, který uvěřil slovům prezidenta, že se po svém znovuzvolení nemá v úmyslu chovat jako neřízená střela. Není to dobrá zpráva ani pro lidovce, kteří Klausovi pomohli na Hrad v naději, že jim to pomůže se schválením zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Někteří komentátoři sice předvídali, že s Klausem v roli politického libera budou těžkosti, ale zároveň nabádali k jeho znovuzvolení, protože jinak by se prý mohla rozpadnout vládní koalice a otevřela by se cesta k ovládnutí politické scény levicí. Nejagilněji tento názor hájil publicista Bohumil Doležal, který varoval před politickým vzkříšením takzvaných sil Pravdy a Lásky, pokud by byl zvolen Švejnar.
Jenže Klaus ještě ani nebyl oficiálně inaugurován a vládní koalice se už tak jako tak potácela na kraji těžké krize. Není vůbec jasné, proč si někdo myslel, že právě Klaus udrží, nebo bude chtít udržet, trojúhelník Topolánek-Čunek-Bursík při životě.
Nejenže prezident využije první příležitosti, aby si vyřídil účty s „proradnou“ Stranou zelených, jež stála v čele protiklausovského tábora při prezidentské volbě, ale celkově mu bude vyhovovat slabá, nejlépe menšinová vláda, neboť Klaus rozhodně není typem politického „tatíčka“, který jen pasivně sleduje politické dění. Právě slabá vláda by mu poskytla mnohem více vlivu na chod státu. Doležal nyní tvrdí, že je Klause nutné držet v šachu. Ještě by měl říci, kdo a jak to má zařídit.
MF Plus, 14.3.2008