Výsledky voleb ukázaly, že českou
sociálnědemokratickou i (post)komunistickou levici možná se zpožděním potká
osud postkomunistické „demokratické levice“ v Polsku a Maďarsku. Tedy cesta
do politické nicoty.
Demokratická levice si momentálně nevede dobře
nikde v Evropě, ale není zatím na vymření a je schopná oslovovat jistou
část mladé generace.
Prohrává sice velké bitvy, ale je nadále
alternativou k demokratické i populisticko-nacionalistické pravici,
protože navzdory neproduktivnímu koketování s nadnárodním kapitálem dál
hájí nejen sociální stát, ale i lidská práva, otevřenost a vstřícnost
k jinakosti.
Česká sociální demokracie se pokusila tomuto
profilu západní demokratické levice přiblížit, ale nakonec odmítla pokusy i třeba
jen o krotkou modernizaci. Když její předseda před časem zmínil, že by mohla
zvednout některá témata, které akcentují piráti, setkal se s výsměchem.
ČSSD se tak navzdory výpraskům
v komunálních a regionálních
volbách, které ukázaly, že ji nevolí mladí a vzdělanější lidé ve velkých
městech, rozhodla, že bude dál čímsi jako odborovou organizací pro starší, méně
vzdělané lidi z menších měst a venkova.
Aby toho nebylo málo, rozhodla se také, že
bude pálit ze stejných zbraní jako čeští národovci a různí „obránci“ Česka před
různými, většinou virtuálními hrozbami. Zejména po odchodu Bohuslava Sobotky z jejího
čela tak sklouzla k politice obchodování se strachem, jejíhož marketingu
se ujal ministr vnitra Milan Chovanec. Nový volební lídr, Lubomír Zaorálek pro
změnu oportunisticky rozmlžil proevropské postoje ČSSD.
Mnozí skuteční sociální demokraté se v této
národně socialistické straně už nepoznávali. U postkomunistického voličského segmentu
ČSSD zase atmosféra strašení oživila reflexy, v nichž se bezpečí pojí
s vládou silné ruky. Na tu jsou
ovšem u nás jiní borci, včetně vítězného Andreje Babiše, s nimiž tradiční
strana nemůže soutěžit. Dokonce ani ta komunistická, která vsadila na podobnou
kartu jako ČSSD.
V podobě, v níž funguje nyní, bude
pro českou levici cesta zpět na výsluní téměř nemožná. KSČM je v pasti,
protože její nacionalisticko-levicovou ideologii jí bez nálepky „komunistická“
vyvlastnily nové anti-systémové strany. Navíc strana čelí demografické pasti.
ČSSD by se snad ještě mohla vzpamatovat, kdyby
volební fiasko vyneslo do prominentních pozic její mladé Idealisty. Když je ale
jednou z prvních reakcí na volební výprask výzva Jaroslava Foldyny, aby strana
de facto ještě přitvrdila a vedení se ujal bezideový „pistolník“ Milan
Chovanec, zdá se, že stará garda v ČSSD je dál odhodlána sázet na
dosavadní, ač evidentně mizící elektorát.
Právo, 23.10.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:595.0pt 842.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:35.4pt;
mso-footer-margin:35.4pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>