V reakci na
znovuobnovené koaliční námluvy mezi hnutím ANO a sociální demokracií zaznívají
nikoliv nepočetné hlasy, že mezi dnešní ČSSD a komunisty, nebo dokonce mezi
ČSSD a hnutím Svoboda a přímá demokracie, není zase tak velký rozdíl. Jaký je
tedy prý rozdíl mezi koalicí ANO s KSČM a SPD a koalicí ANO
s ČSSD a KSČM?
Tyto úvahy odrážejí
skutečnost, že ČSSD se na svém nedávném sjezdu posunula dál k národovectví
a vyzařuje spíše skepsi k Evropské unii než proevropský elán. A mezi
předními sociálními demokraty jsou lidé, jejichž xenofobní výroky by se dobře
vyjímaly v SPD.
Stalo se, co mnozí
předvídali: reakce ČSSD na volební výprask nespočívala v reformách, které by
stranu modernizovaly, zpružnily a otevřely novým výzvám spojeným
s globalizací tak, aby byla přijatelnější pro mladší voliče. Došlo
k pravému opaku. Osobnosti reprezentující tradiční sociáldemokratismus
byly upozaděny, do čela nastoupily kádry reprezentující buď pouhou technologii
moci, nebo národně socialistický étos, popřípadě obojí.
Nezdá se, že by se
ČSSD se současným personálním a ideovým vybavením mohla ještě vzpamatovat,
což už rozproudilo debatu v kruzích nové levice o potřebě založit novou
levicovou stranu. Jsme-li ale skutečně svědky politické derniéry ČSSD,
neznamená to, že v ní nemůže sehrát pozitivní roli.
Ať už totiž vnímáme současný
stav ČSSD sebevíce kriticky, existuje mezi ní a SPD ještě stále obrovský
rozdíl. Nejen programově, ale třeba i proto, že ČSSD není vůdcovské, fašizující
hnutí jednoho muže. A zejména v očích EU reprezentuje ještě stále
demokratickou alternativu k populistickým a extrémistickým subjektům,
které u nás dohromady mají sněmovní většinu.
Je možné, že
v rovině praktické politiky se případná koalice ANO a ČSSD s podporou
KSČM nebude významně lišit od případné menšinové vlády ANO tolerované KSČM a
SPD. ANO bude koneckonců schopné ČSSD
s pomocí SPD a KSČM obcházet. Pravdu tak zdánlivě mají ti, kdo tvrdí, že
ČSSD jen propůjčí neformální koalici „nedemokratů“, fungující za jejími zády,
demokratickou nálepku.
Není to ale přesné.
ČSSD může ve vládě sehrát roli jisté demokratické brzdy vůči různým choutkám
Babiše, nemluvě o tom, že mu bude lépe vidět do karet než z opozice. Navíc
její koalice s ANO–na rozdíl od případné spolupráce ANO s SPD a
KSČ—poskytne České republice možnost fungovat v hlavním proudu evropské
politiky, o což Andrej Babiš, jak se zdá, hodně stojí. A to může rozhodnout o
tom, zda se naše země bude dál držet základních pravidel liberální demokracie,
nebo půjde cestou Maďarska či Polska.
Právo, 19.4.2018