Volby do Evropského parlamentu v příštím roce budou zásadní zkouškou životaschopnosti koalice SPOLU, kterou utvořily před sněmovními volbami v roce 2021 Občanská demokratická strana, TOP 09 a lidová strana.
Pokud by tyto tři strany chtěly jít do sněmovních voleb za dva roky opět společně, zdá se být logické, že by měly společně kandidovat i ve volbách do Evropského parlamentu. Jenže zatímco ve volbách do Sněmovny jasně převažovaly podobné pohledy těchto stran na domácí témata i obecně na zahraniční politiku, ve volbách do EP budou v popředí i jejich rozdílné postoje k EU.
Obě menší strany koalice SPOLU—TOP 09 a lidovci—jsou proevropské, a jsou také obě členy frakce evropských lidovců v EP. ODS je ve vztahu k EU o poznání skeptičtější.
I proto už v roce 2009 opustila frakci evropských lidovců, a připojila se k frakci Evropští konzervativci a reformisté, v níž jsou jejími hlavními partnery polská strana Právo a spravedlnost a Bratři Itálie. Až do brexitu byli členy frakce též britští konzervativci.
Rozdílné pohledy tří stran koalice SPOLU na evropskou politiku se vyjevují v řadě oblastí. Zatímco TOP 09 a lidovci dnes už otevřeně hovoří o potřebě přijmout euro, ODS dál váhá. Při zásadních hlasováních v europarlamentu europoslanci za ODS často hlasují stejně jako jejich kolegové z hnutí ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie nebo komunisté, zatímco europoslanci za TOP 09 a lidovci se častěji shodnou s českými kolegy z hnutí Starostové a nezávislí či České pirátské strany.
Pokud koalice SPOLU sestaví společnou kandidátku pro eurovolby, budou voliči stran, které koalici tvoří, čelit těžkému dilematu. Pokud svými hlasy koalici podpoří, chtě nechtě podpoří i kandidáty, s jejichž postoji k EU nesouhlasí. Zatímco zvolení europoslanci z řad ODS po volbách zamíří opět do euroskeptické frakce Evropští konzervativci a reformisté, europoslanci za obě menší strany se připojí k proevropské frakci evropských lidovců. Obě tyto frakce jsou přitom v EP navzájem v konkurenčním vztahu.
Je jasné, že tvrdým oříškem bude už vytvoření nějakého společného programu tří stran. Pokud budou chtít skrýt rozdíly v pohledech na EU, budou muset zůstat jen u obecných frází. Voliči si toho nepochybně všimnou. Už proto, že na rozdílné dosavadní postoje stran koalice SPOLU k EU budou poukazovat ostatní strany.
Je tedy otázkou, zda společná kandidátka vytvoří—podobně jako ve volbách do PS—synergický efekt, anebo spíše efekt opačný. Je přitom jasné, že výrazný neúspěch SPOLU v eurovolbách by oslabil i přitažlivost značky SPOLU ve volbách do Poslanecké sněmovny za dva roky.
Už proto, že voliči ODS na jedné straně a voliči dvou menších stran na straně druhé mají dosti odlišné pohledy na EU, dá se též předpokládat, že se voliči jednotlivých stran pokusí využít kroužkování, aby posunuli na společné kandidátce kandidáty svých stran. To může—v závislosti na konečném výsledku–způsobit v koalici nemalé napětí.
Koalici SPOLU se pro eurovolby ale nenabízí žádné dobré řešení. Pokud půjde do eurovoleb společně, může ji řada voličů vnímat jako nesourodý slepenec, a dát své hlasy raději jiným stranám, či zůstat během voleb doma.
Pokud by naopak šly tři strany koalice SPOLU nakonec do eurovoleb každá zvlášť, riskují dvě menší strany, že se ve světle svých nízkých preferencí do EP vůbec nedostanou. Nemluvě o tom, že samostatné kandidátky tří stran by také mohly poškodit značku SPOLU pro volby do PS. Popřípadě být dokonce začátkem konce této koalice.
CRo Plus, 26.10.2023