Americký exprezident Donald Trump se už nijak netají tím, že pokud se dostane v příštím roce zpět do Bílého domu, chystá se nevybíravě zúčtovat se svými oponenty. Nedávno mluvil o lidech, s nimiž chce takříkajíc zatočit, jako o havěti.
Mnozí američtí komentátoři varují, že Trumpův slovník začíná připomínat ten, který používali v Německu nacisté před nástupem k moci ve 30. letech minulého století. Respekt k demokratickým pravidlům hry má v exprezidentově rétorice stále menší prostor, vše je podřízeno jeho osobní pomstě a snaze vrátit se k moci.
Trump se nijak netají tím, že by v případě znovuzvolení omilostnil vůdce americké extrémní pravice, kteří byli odsouzeni za svoji účast v útoku na budovu Kongresu ze 6.ledna 2021. Z jeho okolí také prosakují zprávy, že se pracuje na exekutivních nařízeních, kterými chce hned v první den v úřadu zahájit tažení proti lidem, kteří mu v roce 2020 údajně ukradli volební vítězství.
S výjimkou Chrise Christieho se zatím nikdo v poli Trumpových soupeřů v republikánských primárkách neodvážil otevřeně pojmenovat, co Americe hrozí, pokud Trump zvítězí. Ani guvernérka Jižní Karolíny Nicky Haleyová, jejíž preference začaly nedávno stoupat, se zatím neodvážila přímo útočit na Trumpovy volební lži, nebo upozorňovat na soudní řízení s ním.
Do čela boje s Trumpem se tak postavila Liz Cheneyová, dcera bývalého viceprezidenta USA a bývala členka Sněmovny reprezentantů za Republikánskou stranu. Ta nedávno zveřejnila memoáry, v nichž nabídla nové znepokojivé informace o dění v Bílém domě během Trumpova prezidentství.
Ve veřejných vystoupeních nyní varuje, že Trumpovo zvolení může zničit americkou demokracii a vážně ohrozit americkou národní bezpečnost, jakož i bezpečnost celého západního světa. Podle ní je Trumpa zapotřebí zastavit za každou cenu.
Cheneyová dokonce nově naznačuje, že v případě, že by Trump směřoval k nominaci za Republikánskou stranu, je připravená kandidovat jako nezávislá. Vzhledem k tomu, že má nadále určitou podporu mezi tradičními republikány, mohla by Trumpa připravit ve volbách o několik procent. Což by mohlo rozhodnout, kdo se stane příštím prezidentem.
Mezitím roste tlak na prezidenta Joea Bidena, aby v příštím roce nekandidoval, protože průzkumy opakovaně ukazují, že okolo sedmdesáti procent Američanů, včetně většiny demokratických voličů, si myslí, že je pro úřad prezidenta příliš starý.
Na přepřahání v čele demokratické kandidátky je ale už nejspíš pozdě. Bidenovy šance na znovuzvolení tak mohou zlepšit spíše konkrétní události, jako by bylo případné odsouzení Trumpa v jednom ze soudních procesů.
Vzhledem k tomu, že mnoho voličů bude předpokládat, že případný druhý mandát Biden kvůli svému věku nedokončí, velmi důležité také bude, kdo bude jeho kandidátem na viceprezidenta. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová je značně nepopulární, a Biden bude pod tlakem své strany, aby nabídl někoho jiného.
Současný prezident zkouší i jiné taktické manévry. Nejnověji prohlásil, že by na úřad možná znovu nekandidoval, kdyby kandidátem republikánů nebyl Trump. Snaží se tak evidentně vyvinout tlak na Republikánskou stranu, aby nominovala místo Trumpa někoho jiného, protože šance republikánů na získání Bílého domu by v případě souboje mezi kupříkladu Haleyovou a nějakým narychlo vybraným kandidátem z řad demokratů nejspíš výrazně vzrostly.
Jisté je, že Cheneyová i řada amerických komentátorů mají pravdu, když varují, že se v USA v podobě příští prezidentské volby hraje i osud americké demokracie. A spolu s ní o další vývoj v západním společenství i o to, jak dopadne válka na Ukrajině.
ČRo Plus, 7.12.2023