Vládní pětikoalice ztrácela v uplynulých dvou letech voliče zejména kvůli špatné komunikaci a jistému chaosu ve svém rozhodování. A také kvůli nepříznivému vývoji inflace nebo cen energie, ačkoliv ten mohla ovlivnit jen částečně, protože k němu přispívala i neutěšená situace v globální ekonomice.
Jako by nepříznivých zpráv o padajících preferencích vládních stran a klesající popularitě vlády bylo málo, vládní strany si pod sebou dál řežou větev, když ignorují většinové mínění svých voličů v rozhodování a debatě o některých zásadních tématech. Konkrétně jde o otázku přijetí společné evropské měny, a manželství pro všechny.
Podle průzkumů veřejného mínění podporuje manželství pro všechny většina české společnosti, přičemž podpora je silnější mezi voliči vládních stran než mezi voliči stran opozičních. Ačkoliv Sněmovna nedávno posunula zákon o manželství pro všechny do třetího čtení, není jisté, že projde, anebo že se ještě nedočká změn, které ho znehodnotí.
Ve vládní koalici má silné slovo konzervativní menšina, a to zejména v lidové straně a v Občanské demokratické straně. Někteří vládní poslanci si při projednávání zákona dokonce neodpustili urážlivé výroky na adresu sexuálních menšin. A skupina poslanců se pokusila přijetí zákona zabránit tak, že předložila návrh ústavního dodatku, podle nějž je manželství svazkem muže a ženy.
Kdyby přitom vládní koalice tento zákon jasně podpořila a bez teatrálních her ve Sněmovně prosadila, u voličů by jí to ve světle průzkumů veřejného mínění prospělo. Česká republika by se tak přidala k naprosté většině západoevropských zemí, a naopak se vydělila z tábora postkomunistických zemí ve východní Evropě, v nichž jsme často svědky, i na vládní úrovni, diskriminace sexuálních menšin.
Geopolitický rozměr přijetí zákona o manželství pro všechny by obzvlášť ocenili prozápadní a pro evropští voliči, kteří tvoří tvrdé voličské jádro stran pětikoalice. Podobně je tomu i v otázce přijetí eura.
Z nedávného průzkumu provedeného zpravodajským portálem Seznam vyplynulo, že přijetí eura, nejpozději do deseti let, podporuje naprostá většina voličů vládní koalice. Pro přijetí společné evropské měn je přes 90 procent voličů Pirátů i hnutí Starostů a nezávislých, a 82 procent voličů koalice Spolu.
Navzdory této silné podpoře se vládní koalice utápí ve vnitřních sporech, zda a kdy euro přijmout. Proti je zejména ODS, která coby nejsilnější vládní strana zatím dokázala úspěšně odolávat tlaku ostatních vláních stran, aby vládní koalice proces přijímání eura spustila.
Je to těžko pochopitelné. Vládní koalici se evidentně nabízí v otázce přijetí eura silné mobilizační téma, s jehož pomocí by mohla vytvořit jasný distanc mezi sebou a opozičními stranami, jejichž voliči euro většinově odmítají. Spuštění procesu vstupu do eurozóny by mohlo vládní koalici nalít novou krev do žil.
Řada voličů vládních stran přitom nevidí euro jen jako užitečný ekonomický nástroj, k jehož přijetí jsme se zavázali v přístupové smlouvě už při našem vstupu do EU před dvaceti lety, ale i jako symbolický krok, který by Českou republiku včlenil do tvrdého jádra Unie. Tím by ji učinil méně zranitelnou i v současném konfliktu Západu s Ruskem.
Vládní koalice promeškává příležitost oslovit jasnou politikou v otázce přijetí eura i přijetím zákona o manželství pro všechny, přinejmenším voliče, kteří ji svými hlasy umožnili vládnout, ale se zdají být poněkud rozpačití z jejího dosavadního počínání. Řadu z nich zklamala i odmítnutím ratifikace Istanbulské smlouvy o potírání násilí na ženách v Senátu.
Bohužel se ale zdá, že využít takových mobilizačních témat nebude pro vládu snadné, protože z různých důvodů ji v těchto otázkách dokáže držet v šachu konzervativní menšina v jejích řadách.
ČRo Plus, 15.2.2024