Několikaprocentní náskok ve voličských preferencích, který v klání o post prezidenta Spojených států získala Kamala Harrisová na republikánského exprezidenta Donalda Trumpa poté, co v čele demokratické kandidátky nahradila Joea Bidena, se výrazně ztenčil. Američtí političtí analytici začali předpovídat, že pokud Harrisová nepřijde s radikální změnou ve své kampani, souboj o Bílý dům prohraje.
V průzkumech preferencí pro celé Spojené státy má sice Harrisová nadále několikaprocentní náskok, ale v klíčových státech je stav zcela nerozhodný. To je špatná zpráva spíše pro Harrisovou, protože v prezidentských volbách v roce 2016 Trump v klíčových státech vyhrál, i když v průzkumech výrazně zaostával za Hillary Clintonovou. I v roce 2020 měl Biden v klíčových státech v průzkumech značný náskok, ale jeho vítězství bylo nakonec velmi těsné.
Někteří američtí experti rostoucí obavy příznivců Harrisové mírní. Poukazují na to, že v roce 2016 se prezidentské volby staly referendem o nepříliš populární Clintonové. V roce 2020 byly prezidentské volby byly naopak referendem o Trumpovi a Biden dokázal vyhrát, přestože ani on nebyl mezi demokraty a nezávislými voliči příliš populární.
I nadcházející volby budou do značné míry referendem o Trumpovi. Navíc Harrisová dokázala v prvních týdnech své kandidatury vyvolat o poznání větší nadšení, než před ní Clintonová nebo Biden. Trump je obtěžkaný celou řadou afér, trestních stíhání a soudních procesů. Slibuje, že v případě svého vítězství se bude mstít svým oponentům.
Proč tedy v průzkumech začíná Harrisová ztrácet? Podle řady amerických expertů především proto, že zatím nedokázala vysvětlit, v čem se chce lišit od nepopulárního Bidena, a také proto, že přestala poukazovat na Trumpovy prohřešky. Svoji kampaň založila na slibech, že sjednotí americkou společnost a vnese do ní „radost“ a pozitivní náboj.
Trump jde opačným směrem, a získává tak opakovaně mediální pozornost. V posledních týdnech přitvrzuje v agresivních výpadech proti migrantům, které obviňuje z toho, že se jsou odpovědní za masovou kriminalitu, a že údajně ovládli některá americká města. Bude-li zvolen, zahájí prý masové deportace a do některých měst pošle ozbrojené složky, aby v nich obnovily pořádek.
Otázkou je, zda Trump v přitvrzování své rétoriky nezašel příliš daleko. V nedávném rozhovoru řekl, že by neváhal použít národní gardu a armádu proti americkým občanům v případě nepokojů. O té části americké společnosti, která se proti němu nejaktivněji bouří, mluví jako o spodině.
Harrisová reagovala změnou taktiky. Na předvolebních shromážděních v posledních dnech varovala, že Trump už ani neskrývá svoje autoritářské choutky. Pokud bude zvolen, bude podle Harrisové americká demokracie ve vážném nebezpečí.
Otázkou je, zdali Harrisová nepřišla se změnou taktiky příliš pozdě. V některých státech americké unie už je možné volit. Většina voličů se už rozhodla, komu dá hlas. Harrisová proto především potřebuje na poslední chvíli mobilizovat některé voličské skupiny, v nichž je její podpora slabší než, jakou měl v roce 2020 Biden.
Jednou z nich jsou afroameričtí muži. Ti sice většinově nepodporují Trumpa, ale dosavadní vystupování Harrisové je nemotivuje k tomu, aby šli vůbec volit. Mohou je snad ještě zmobilizovat nejnovější varování Harrisové nebo i bývalého prezidenta Baracka Obamy, že znovuzvolení Trumpa, který se v minulosti dopustil rasistických výroků na adresu Američanů tmavé pleti, může být pro Afroameričany pohromou.
Jisté je, že o celkovém výsledku voleb mohou rozhodnout maličkosti. Což je vzhledem k tomu, co vše se Trumpem pojí, a co je vzhledem k některým jeho plánům v sázce, zneklidňující zjištění.
ČRo Plus, 17.10.2024