Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k oběma komorám Kongresu mnohokrát opakoval tvrzení z volební kampaně, že to, čeho v prezidentské funkci dosáhne, Amerika ještě ve své historii neviděla. Jeho cílem je prý obnovit „americký sen“ a udělat Ameriku opět velkou.
Zatímco na výsledky Trumpovy politiky si budeme muset ještě počkat, jisté je, že USA ještě nikdy neviděly leccos z toho, co Trump před oběma komorami Kongresu předvedl. Jeho projev byl tím nejdelším v moderní historii a oplýval sebechválou. Zároveň byl plný invektiv na adresu demokratů a Trumpova předchůdce v prezidentském úřadu Joea Bidena, kterého Trump nepravdivě obvinil, že navedl ministerstvo spravedlnosti, aby ho v minulých letech vyšetřovalo v několika trestních kauzách.
I v tak exponovaném projevu, jako byl ten před Kongresem, Trump několikrát uvedl buď nepravdivá, nebo těžko ověřitelná čísla. Opět kupříkladu tvrdil, že USA utratily na pomoc Ukrajině 350 miliard dolarů, ač je to ve skutečnosti 120 miliard dolarů.
A stejně jako během několika předešlých tiskových konferencí bez důkazů tvrdil, že se Úřadu pro efektivitu vlády, který vede miliardář Elon Musk, podařilo ve federálních úřadech odhalit plýtvání nebo rovnou zpronevěru ve výši stovek miliard dolarů. Musk se prý jen snaží snížit státní dluh. Co na tom, že snížení daní, zejména pro ty nejbohatší, které Trump plánuje prosadit, již obří státní dluh USA, dál zvýší.
Trump o své politice mluvil jako o revoluci „zdravého rozumu“, a je pravda, že některá jeho dosavadní rozhodnutí tak většina americké veřejnosti skutečně vnímá. Třeba posílení ostrahy na hranici s Mexikem, tažení pro excesům politiky diversity, rovnosti a inkluze, či zákaz, aby původně mužští sportovci, kteří podstoupili změnu pohlaví, soutěžili se ženami.
Nemalá část Trumpových dosavadních rozhodnutí se ale zdravému rozumu spíše vzpírá. Ráno v den jeho projevu začala platit cla, která uvalil na mexické, kanadské a čínské zboží, což vedlo okamžitě k velkým propadům na světových burzách. Ani slovem nezmínil rostoucí obavy ze zvyšování cen, které uvalování cel může způsobit.
Ve volební kampani přitom sliboval, že ceny začnou klesat okamžitě po jeho nástupu do funkce. To, že se Američané zvyšování cen obávají, dokládá skutečnost, že se Index důvěry spotřebitelů propadl na úroveň roku 2021, kdy vrcholila epidemie Covidu 19.
Možná nejzásadnější sdělení Trumpa v jeho projevu se týkala zahraniční politiky. Znovu zopakoval, že USA si vezmou zpět Panamský průplav, a že budou usilovat o získání Grónska. Přitom naznačil, že když to nepůjde po dobrém, půjde to po zlém.
Zásadní bylo i jeho oznámení, že obdržel dopis od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten, tak jak to po něm Bílý dům požadoval po roztržce z minulého týdne, vyjádřil Americe vděčnost za její dosavadní pomoc, poděkoval Trumpovi za jeho angažmá v hledání mírového řešení, a vyjádřil souhlas s podpisem dohody mezi USA a Ukrajinou o těžbě vzácných kovů na Ukrajině.
Trump v tomto kontextu opět zmínil, že chce dosáhnout míru, ale nezmínil jak. A neřekl, zda Zelenského dopis povede k odblokování americké vojenské pomoci Ukrajině, kterou v reakci na roztržku se Zelenským zastavil
Projev, jemuž tleskali převážně jen republikáni, a během něhož musel být jeden demokratický kongresman vyveden ze sálu kvůli hlasitým protestům, byl tak především ilustrací nejen rozdělení Ameriky na nesmiřitelné části, ale i předobrazem chaosu, do něhož se USA pod vedením Trumpa řítí.
ČRo Plus, 6.3.2025