Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit financování Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda (RFE/RL) a Hlasu Ameriky (VOA) více než mnoho dalších jeho kroků od nástupu do funkce symbolizuje odklon jeho Bílého domu od demokratických hodnot a role Spojených států coby lídra Západu. Trumpovo rozhodnutí je přitom problematické nejen proto, že připraví o nezávislé informace milióny lidí v autoritářských režimech, a učiní tak těžší jejich boj za svobodu, ale také kvůli způsobu, jakým Bílý dům postupuje na domácí půdě.
Trumpovo rozhodnutí představuje totiž i neústavní zpochybnění demokracie v samotných Spojených státech. Podobně jako v dalších případech oklešťování či zaškrcování různých agentur financovaných z federálního rozpočtu obchází Trumpova administrativa Kongres a ústavní principy.
Výkonem svého rozhodnutí pověřil Trump Agenturu pro globální média (USAGM), která dohlíží na zahraniční vysílání. Ta—bez předchozích diskuzí–informovala RFE/RL a VOA o ukončení jejich financování.
Výkonným ředitelem USAGM je bývalý novinář a Trumpův loajalista Victor Morales, ale hlavní roli v zaškrcení financování RFE/RL a VOA sehrála Kari Lakeová, kterou Trump jmenoval zvláštní poradkyní pro USAGM. Ta je bývalou moderátorkou arizonské televizní stanice, která neúspěšně kandidovala na post guvernérky Arizony i na post senátorky za stát Arizona.
Proslula tím, že hájila Trumpovu lež o tom, že mu bylo ukradeno vítězství v prezidentských volbách v roce 2020. Po své porážce v klání o post guvernéra sama odmítla uznat svoji volební porážku. Naplňuje tedy dosti přesně „kvalifikační předpoklady“, které Trump ve svém druhém prezidentském období vyžaduje od svého okolí v Bílém domě.
Vedení RFE/RL Trumpovo rozhodnutí napadlo soudní žalobou proti USAGM a proti Lakeové a Moralesovi. Argumentuje, že podobně jako u dalších rozhodnutí Bílého domu o zaškrcení financování některých federálních agentur se Bílý dům prostřednictvím USAMG staví nad Kongres, a rozhodnutí je tedy neústavní.
Jinými slovy: Lakeová a Morales dle vedení RFE/RL nemají k zastavení financování právo ani na popud Bílého domu, protože bylo schváleno Kongresem. Ten jako jediný může také případně ukončit existenci RFE/RL a VOA, protože jeho rozhodnutím byly tyto vysílací stanice vytvořeny.
Mezinárodní dopady
Zastavení financování z rozhodnutí Trumpa, potažmo USAGM, bude mít bohužel na činnost RFE/RL i VOA těžké dopady, ať už soudy rozhodnou jakkoliv. Vedení RFE/RL sice oznámilo, že se pokusí po nějakou dobu zajistit fungování rozhlasové stanice s pomocí úspor, ale už nyní muselo suspendovat spolupráci se stovkami novinářů, kteří RFE/RL spolupracují po celém světě—často s rizikem postihů od autoritářských režimů. Omezení financování také povede k nemalým problémům pro kmenové zaměstnance, kteří pro RFE/RL pracují v jejím sídle v Praze.
Problémy, které okamžité zmrazení financování způsobí zaměstnancům a spolupracovníkům RFE/RL, nejsou ovšem zdaleka tím hlavním z mnoha negativních dopadů, které s sebou Trumpovo rozhodnutí nese. Tím hlavním je, že RFE/RL zřejmě brzy přestane působit v roli důležitého informačního zdroje pro posluchače v autoritářských režimech. Od Ruska a dalších postsovětských republik až po země na středním Východě.
Jak známo rozhlasová stanice Svobodná Evropa byla vytvořena v roce 1949 jako nástroj boje s informační blokádou v sovětských satelitech. V roce 1951 pak byla vytvořena i stanice Rádio Svoboda, která vysílala přímo do Sovětského svazu. Obě stanice se následně sloučily, jejich sídlem byl německý Mnichov.
RFE/RL sehrála jako zdroj pravdivých informací o dění v bývalém sovětském bloku zásadní roli a přispěla nakonec k pádu komunistických režimů. Byla také důležitým symbolem zahraniční politiky USA, která zdůrazňovala boj za demokracii a svobodu. V zemích východní Evropy a v Sovětském svazu ji navzdory rušení poslouchaly milióny lidí, její přední novnáři se stali ve svých zemích ikonami.
Důležitou součástí RFE/RL byl i její výzkum a archivní činnost, které byly eventuálně sloučeny do podoby Výzkumného ústavu RFE/RL. Ten produkoval v angličtině velké množství akademicky pojatých analýz, které byly zásadním informačním zdrojem o východní Evropě a Sovětském svazu na západních univerzitách i ve vládních institucích. Jména analytiků RFE/RL byla v těchto západních institucích stejně dobře známá, jako byla jména redaktorů v zemích, kam stance vysílala.
Po roce 1989 se začala vést debata, zda má smysl zejména další existence Rádia Svobodná Evropa, protože ve většině zemí, kam vysílala, byla nastolena demokracie. Vysílání bylo postupně zastaveno do zemí, kde se konsolidace demokratických poměrů zdála nezvratná. Československo bylo jednou z prvních z těchto zemí.
V případě zemí, kam RFE/RL dále vysílala, se změnila mise. Stanice měla nově sloužit především jako zdroj informací při budování demokracie a tržního hospodářství.
V USA se ovšem už tehdy debatovalo i o možném ukončení její činnosti. Jelikož debaty se točily zejména okolo nemalých nákladů na činnost RFE/RL v době, kdy převládal fukuyamovský optimismus, že liberální demokracie definitivně zvítězila, česká vláda nabídla v roce 1994 přestěhování RFE/RL do Prahy, kde mohla stanice fungovat levněji.
V rámci přesunu se od vysílací složky oddělil Výzkumný ústav, RFE/RL který v Praze fungoval až do roku 1997 pod názvem Open Media Research Institute. Obří archivy RFE/RL byly přesunuty pod záštitou Středoevropské univerzity do Budapešti, kde postupně prošly digitalizací. Archív nahrávek byl přesunut na Hoover Institution v Kalifornii.
Během svého působení v Praze RFE/RL postupně přestala vysílat do většiny postkomunistických zemí ve střední a východní Evropě, ačkoliv vysílání do některých—jako třeba Maďarsko–bylo vzhledem k útokům na demokracii opět obnoveno. A stanice dále vysílá do většiny balkánských zemí.
RFE/RL ale začala nově vysílat do zemí, jako je Irák a Irán. V roce 2002 obnovila také vysílání do Afghánistánu, kam vysílala už v 80. letech během sovětské okupace této země.
V současnosti RFE/RL vysílá do 23 zemí v sedmadvaceti jazycích. Informace také šíří prostřednictvím sociálních sítí, nebo na svých webových stránkách.
Podle průzkumů ji pravidelně poslouchá každý týden 47 miliónů lidí, její webové stránky v roce 2024 navštívilo 759 miliónů lidí. Více než 94 miliónů shlédnutí v roce 2024 měla videa produkovaná RFE/RL na Facebooku. Na Youtube pak neuvěřitelných 3,9 miliardy.
V Rusku, které mezinárodní organizace zařadily v roce 2024 až na 162. místo v průzkumech svobody médií, vykazovaly v témže toce 2024 webové stránky stanice 174 miliónů návštěv. Videa na Facebooku vykazovala 17 miliónů shlédnutí a videa na Youtube 949 miliónů shlédnutí.
Rusko tvrdě pronásleduje novináře spolupracující s RFE/RL, několik jich nadále vězní. V roce 2024 odsoudil ruský soud novinářku Alsu Kurmaševovou, která pracuje v pražské redakci ruského vysílání, k 6,5 letům vězení. Kurmaševová byla nakonec propuštěna až během výměny vězňů mezi USA a Ruskem.
RFE/RL se také stala důležitým zdrojem informací v Afghánistánu, kam vysílá ve dvou jazycích, a v Iránu a Iráku. Její webové stránky, facebookový profil a videa na Youtube navštěvují pravidelně milióny lidí.
Odklon od demokracie
Trumpovo rozhodnutí není nijak překvapivé poté, co zastavil zahraniční pomoc USA řadě zemí a–s asistencí Elona Muska v čele Úřadu pro efektivitu vlády–rozmetal Agenturu pro mezinárodní rozvoj. Zapadá to do jeho postojů, které jsou směsí pohrdání demokracií a izolacionismu.
Spojené státy samozřejmě nemůže nikdo nutit, aby vydávaly miliardy dolarů na zahraniční aktivity. Problémem je ale rychlost změn, které nedaly šanci dotčeným organizacím, aby se případně mohly transformovat.
Útok na ně je veden z ideologických pozic, přičemž jsou dokonce lživě veřejně očerňovány jako bašty radikální levice. A Trumpova administrativa k tomu využívá, jak už bylo řečeno, exekutivní rozhodnutí, která jsou na štíru s ústavním pořádkem v USA.
Trump podřizuje i zahraniční politiku izolacionistické ideologii „Amerika především!“ Zajímavé je, že jsme nebyli svědky žádných debat o tom, do jaké míry je oklešťování angažmá USA ve světě v souladu s představami Trumpova hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět velkou!). Dá se totiž argumentovat, že stahování Ameriky ze světa, „velikost“ USA píše umenší.
Leckdo si také může položit ironickou otázku, zda USA, kde nyní dochází ke zpochybňování demokracie ve jménu autoritářských metod, může prostřednictvím mezinárodního vysílání ještě vůbec nabídnout demokratickou alternativu k autoritářským režimům. Trump se koneckonců ani na mezinárodní scéně netají svým obdivem k silným autoritářským vůdcům. Jeho politikou evidentně není obrana demokracie a obecně hodnot, na kterých stojí Západ, ale rozdělení světa do sfér vlivu mezi mocnostmi.
Někteří evropští lídři navrhují, že provoz RFE/RL by měla podpořit, nebo rovnou převzít Evropská unie. To by bylo samozřejmě symbolické už proto, že EU dnes zůstává—spolu s Kanadou a několika dalšími mimoevropskými demokraciemi—poslední baštou demokracie. Trumpovy USA do tohoto klubu už nelze počítat.
Jenže takové převzetí je institucionálně téměř nemožné. RFE/RL zřídil americký Kongres, stanice fungovala až dosud na základě amerických zákonů. Musela by tedy být zřejmě úplně znovu rekonstituována jako agentura EU, což se může jen těžko podařit udělat tak rychle, aby existující americká instituce mezitím nezanikla.
Je tedy pravděpodobnější, že RFE/RL skončí. Po finančním vyhladovění z ní zbude už jen skořápka, kterou bude těžké naplnit opět obsahem, i kdyby americké soudy současné zmrazení financování odmítly. Navíc Trump se může v takovém případě obrátit na Kongres, aby RFE/RL zrušil. A jelikož jeho hnutí MAGA bude přinejmenším až do kongresových voleb v roce 2026 kontrolovat obě komory Kongresu, pravděpodobně by uspěl.
Skoro jistý konec RFE/RL tak symbolicky reprezentuje konec jedné éry. Na řadě může být Severoatlantická aliance a úplné zpřetrhání spojeneckých vztahů evropských demokracií se zemí, která po téměř 80 let byla lídrem západního světa.
Ďeník Referendum, 21.3.2025