Ve Spojených státech vypukl konflikt mezi Bílým domem a soudní mocí. Týká se stovek prezidentských výnosů, které prezident Donald Trump podepsal od svého nástupu do funkce.
Kritici argumentují, že mnohé jsou nezákonné nebo rovnou neústavní. Kongres, v němž v obou komorách kryjí Trumpovi záda republikánské většiny, se proti prezidentovým excesům neozval. Poslední hrází proti svévoli výkonné moci se tak staly federální soudy.
Ty už zmrazily desítky Trumpových výnosů. Týkalo se to především prezidentových rozhodnutí zastavit financování některých federálních agentur, nebo pozastavit některé federální programy v oblasti sociálních služeb, univerzitního výzkumu a zahraniční pomoci.
Mnohá z těchto rozhodnutí Trump přijal na doporučení Úřadu pro efektivitu vlády, v jehož čele stojí miliardář Elon Musk. Další sporná rozhodnutí učinil—s Trumpovým požehnáním—samotný Muskův úřad.
V některých případech Bílý dům zjevně počítal s tím, že spory skončí až u Nejvyššího soudu. To se týká zejména Trumpova rozhodnutí pozastavit udílení amerického občanství dětem, které se narodily migrantům na území Spojených států. Čtrnáctý dodatek americké ústavy přitom stanoví, že americké občanství získají všichni, kdo se narodí na území USA.
Na hraně ústavy jsou i prezidentské výnosy, které zastavují financování agentur a programů navzdory tomu, že takové financování schválil Kongres. Nejprominentnějším případem bylo zatím zastavení financování a následné faktické rozmetání Agentury pro rozvojovou pomoc.
Posledním případem je zastavení financování Radia Svobodná Evropa/Radia Svoboda a Hlasu Ameriky. I toto Trumpovo rozhodnutí nyní míří k soudu s tím, že je neústavní, protože financování bylo schváleno Kongresem.
Někteří lidé z Trumpova okolí hned po prvních soudních rozhodnutích, která zmrazila Trumpovy výnosy, přešli do protiútoku. Argumentovali, že soudy nemají právo prezidenta takto omezovat, a proto by Trump měl jejich rozhodnutí ignorovat. Musk nebo prezidentův poradce Steve Miller útočili na některé soudce s tím, že rozhodují politicky, protože jsou prý radikálními levičáky, a mělo by proti nim být vedeno řízení o impeachmentu.
Trump se v prvních týdnech podobných útoků zdržel. Tvrdil, že počká na rozhodnutí odvolacích soudů, popřípadě Nejvyššího soudu.
Své předsevzetí porušil, když před několika dny federální soudce ve Washingtonu, James Boasberg, pozastavil deportace venezuelských migrantů do věznic v El Salvadoru, k čemuž Bílý dům využil zákona o zahraničních válečných nepřátelích z roku 1798. Tvrdil, že jde o teroristy a členy gangů, kteří jsou fakticky ve válce s USA.
Jelikož Bílý dům neuposlechl Boasbergova nařízení, aby se letadla transportující migranty vrátila do USA s tím, že letadla už byla mimo území USA, soudce žádal, aby Bílý dům svá tvrzení doložil. Právníci Bílého domu ale opakovaně odmítli odpovědět na jeho některé otázky.
Trump se do sporu vložil s tím, že by soudce měl čelit impeachmentu. Poradce Miller rovnou vybízel k ignorování Boasbergova rozhodnutí s tím, že překračuje svoje pravomoci. A šéf amerického imigračního úřadu Tom Homan řekl, že se jeho úřad nebude rozhodnutím soudce řídit a deportační lety budou pokračovat.
Do eskalujícího konfliktu mezi Bílým domem a soudní mocí nakonec zasáhl i předseda Nejvyššího soudu John Roberts, což je zcela neobvyklé. Odsoudil volání po impeachmentu soudce Boasberga, a připomenul, že Bílý dům má možnost se odvolat.
To, zda Trump a jeho lidé budou respektovat soudní moc, do značné míry určí osud americké demokracie. Kongres by samozřejmě mohl spustit řízení o impeachmentu prezidenta, ale to je vzhledem k jeho současnému složení zcela nereálné. Americká demokracie by se mohla brzy octnout ve zcela v neprobádaném území.
ČRo Plus, 20.3.2025