Americký prezident Donald Trump vytvořil během deseti týdnů od svého nástupu do funkce chaos jak v domácí politice a ekonomice, tak na mezinárodní scéně. Někteří z jeho spojenců vysvětlují jeho počínání tak, že Trump má vizi, a je mu třeba věřit.
Podle kritiků Trump ale žádný plán nemá. On i jeho nejbližší poradci uvěřili, že když prezident rozvrátí federální vládu, uvalí plošná cla na téměř všechny země světa, nebo začne bez konzultací stahovat americké jednotky z Evropy, dá tak impuls k potřebným změnám, které se pak začnou dít takříkajíc samovolně.
Jisté je, že když Trump oznámil minulý týden uvalení cel na skoro všechny země světa, nebylo jasné, jak má k užitečným změnám dojít. Cla postrádala v případě mnoha zemí logiku. Trump hájil jednostranné uvalení cel tak, že jeho krok přiměje postižené země vyjednávat. Jenže přední ekonomové namítají, že vyjednávat se mělo před případným uvalením cel. A že plošné uvalení cel nedává smysl.
Ekonomové, včetně nositelů Nobelových cen, také rozporují Trumpovo tvrzení, že cla donutí řadu firem, aby se přestěhovaly do Spojených států. I kdyby tak některé firmy učinily navzdory nejistotě, kterou vytváří kupříkladu Trumpova imigrační politika, bude to trvat roky.
A do USA docela jistě nepřesídlí firmy, které vyrábějí v chudých zemích levné výrobky. Už proto, že cena práce v USA je mnohonásobně vyšší než tam, kde nyní vyrábějí. Navíc v USA je nízká nezaměstnanost, a není tudíž jasné, kde by takové firmy hledaly pracovníky v situaci, kdy Trumpova politika vyhání ze země levnou pracovní sílu v podobě migrantů.
Výsledkem Trumpova nepromyšleného uvalení cel byl značný propad na amerických i světových burzách. A tento trend může pokračovat, protože v případě některých zemí, jako je Čína, už přerostlo Trumpovo experimentování se cly v obchodní válku.
Navzdory výzvám Trumpa i členů jeho ekonomického týmu, aby Američané věřili tomu, že Trump ví, co dělá, nespokojenost bude v USA dál sílit, protože obchodní válka značně zdraží řadu výrobků. Trump přitom kandidoval se slibem, že hned po jeho nástupu do funkce ceny zboží v amerických obchodech začnou klesat.
Chaos zachvátil i Trumpovu migrační politiku. Hned několik jeho výnosů zmrazily soudy, a řada jeho rozhodnutí doputuje až k Nejvyššímu soudu. Mezitím americká média přinášejí zprávy o lidech, kteří byli deportováni omylem.
Imigrační úředníci také ruší studentská víza zahraničním studentům, kteří se účastnili různých protestů. V sítích imigračních úředníků přitom uvázli i lidé s legálním dlouhodobým pobytem v USA. Při posuzování žádostí o vstup do země pro změnu imigrační úředníci lustrují žadatele i podle jejich aktivit na sociálních sítích. Ničí tak obraz USA jako otevřené tolerantní země.
Roste také nespokojenost s masovými vyhazovy federálních úředníků. Představa, že ti sídlí především ve Washingtonu, s nímž Trump svádí epickou bitvu, je mylná. K nejvíce postiženým městům patří některé bašty republikánů, jako je třeba Kansas City.
Minulý víkend se v řadě amerických měst konaly masové protesty. A lze předpokládat, že budou další, ještě větší. Otázkou je, jak se zachová Trump, pokud dojde k násilnostem. V minulém volebním období chtěl proti demonstrantům použít armádu, a dodnes kritizuje jako zrádce generály, kteří mu to rozmluvili.
Jak poznamenala bývalá prezidentská kandidátka Hillary Clintonová, za řádění Trumpa nesou odpovědnost republikáni v Kongresu, kteří zatím nenašli odvahu se mu postavit. To bude mít jistě značné dopady na volby do Kongresu v listopadu roku 2026. Jenže do té doby zbývá ještě hodně času, a bude-li Trump dál pokračovat v tom, co zatím dělá, napáchané škody jak v USA tak v mezinárodním společenství mohou být obrovské a v mnoha případech nezvratné.
ČRo Plus, 10.4.2025