V několika demokratických zemích jsme momentálně svědky politických soubojů, v nichž figurují trestně stíhaní politici, někteří již dokonce prvoinstančně odsouzení.
V Izraeli vede vládu Benjamin Netanjahu, který čelí už několik let soudnímu procesu kvůli korupci a zneužívání moci. Ve Spojených státech usiluje o znovuzvolení trestně stíhaný a v jednom případě již prvoinstančně odsouzený Donald Trump. V České republice expremiér Andrej Babiš už několik let čelí soudním přelíčením v kauze Čapí hnízdo.
Taktika těchto politiků je všude stejná. Chtějí za každou cenu buď zůstat u moci, anebo se do nejvyšších politických pozic vrátit, protože tak mají lepší šance vyhnout se případnému trestu.
Používají k tomu celou škálu postupů. V obecné rovině všichni sází na populismus, protože jim nereálné sliby mohou zajistit širokou podporu, kterou potřebují. Jejich politická výbava je bohatá na lži, překrucování a manipulaci, k čemuž dnes dobře slouží sociální sítě. Normální politický diskurz se v takových zemích stává skoro nemožným.
Politici, kteří jsou trestně stíhaní, anebo jim takové stíhání reálně hrozí, zkoušejí často ve svých zemích nejrůznějšími způsoby podvazovat demokracii. Anebo vytvářejí účelová politická spojenectví s extrémistickými stranami, které je často výměnou za podporu nepokrytě vydírají.
V Izraeli nyní politická opozice i velká část izraelské veřejnosti protestují proti tomu, co vidí jako umělé prodlužování války v Gaze i vyvolávání napětí na západním břehu Netanjahuem. Ten ví, že v čele vlády zůstane, jen dokud ho budou podporovat krajně pravicové strany, které jsou proti kompromisům.
Na Slovensku po svém nástupu do čela vlády zahájil Robert Fico útok na některé instituce slovenské justice, jako byla speciální prokuratura vyšetřující korupci. Ta se zajímala i o lidi z okruhu Ficovy strany Smer. Fico spustil i ofenzivu proti slovenským médiím s cílem ubrat prostor politické opozici a omezit informování o kauzách, které jsou pro něj a jeho spojence citlivé.
I maďarská opozice upozorňuje, že důvodem pro podvazování demokracie a právního státu vládou Viktora Orbána není jen Orbánova touha po moci, ale i skutečnost, že by mu při změně politických poměrů hrozilo stíhání za korupci. U nás ovlivňuje politické jednání expremiéra Babiše kauza Čapí hnízdo i obvinění jeho oponentů týkající se jeho konfliktu zájmů při čerpání dotací z EU pro jeho podnikatelské impérium v době, kdy byl premiérem.
Také Trump v USA znovu kandiduje na post prezidenta i proto, aby se vyhnul případnému pobytu ve vězení a dalším trestům. Netají se tím, že se v případě zvolení pokusí smést ze stolu všechna soudní řízení proti němu a zastavit vyšetřování dalších kauz. Stejně jako ostatní politici, kteří politickou moc vidí jako nástroj k zajištění beztrestnosti, i Trump rozehrál populistické divadlo, v němž se vykresluje jako oběť honu, který na něj organizuje opozice.
Snahy vykreslovat justici jako zpolitizovaný nástroj oponentů relativizují hodnoty, na nichž stojí právní stát. Když pak navíc justice ze strachu z politických důsledků svých rozhodnutí začne mocným ustupovat způsoby, o kterých si běžný občan může nechat jen zdát, je zaděláno na krizi celého systému liberální demokracie.
Ve Spojených státech se kupříkladu někteří soudci podřídili tlaku Trumpových právníků a odsunuli soudní jednání s ním nebo vynesení trestu až na dobu po volbách. Evropská unie pro změnu opakovaně odkládá razantnější kroky proti Maďarsku porušujícímu principy právnímu státu kvůli politickému vydírání Orbána.
Právní stát a spolu s ním i systém liberální demokracie stojí a padají s dodržováním rovného přístupu ke všem a se schopností institucí demokratického státu i nadnárodních společenství, jako je EU, vynucovat právo. Západní demokracie v tom stále častěji selhávají, a pokud se tento trend nezastaví, bude se současná krize Západu dál prohlubovat.
ČRo Plus, 12.9.2024