Čeští novináři se předhánějí ve vymýšlení výrazů, kterými by popsali napjatě očekávaný prezidentský souboj mezi Václavem Klausem a Milošem Zemanem.
Nejčastěji zaznívá, že se prý jedná o střetnutí „titánů české politiky“. Jedna novinářka sice ironicky poznamenala, že by se spíše mohlo jednat o dva „titaniky“, kteří během své kariéry leccos potopili, ale jedná se o osamocený názor.
Protože by vzdělanější čtenář neměl předpokládat, že čeští novináři, zejména ti mladší, vždy vědí, co píší, když používají různá mytologická přirovnání, nebo když zabrousí do historie, připomeňme si, kdo to vlastně byli Titáni.
Bylo to dvanáct synů a dcer (ano, existovaly i Titánky), které zplodila matka veškerenstva Gaia. Ta nejprve stvořila z chaosu vše, včetně svého syna Urana. Tím se pak nechala oplodnit a počala již zmíněné Titány, několik Kyklopů a také tři Monstra.
Uran byl ovšem dosti příšerný otec, své potomky nenáviděl, a tak Gaia poštvala Titány proti němu. Nejmladší z nich, Kronos, pak Urana vykastroval, když tento spal vedle své manželky-matky. Z kapek krve, která vystříkla z Uranova mužství, se zrodili Giganti, Nymfy a několik dalších božských stvoření, včetně Afrodity. Jiná verze praví, že Gaia schovávala před Uranem své děti ve svém lůně, a že Uranovo mužství bylo uříznuto jaksi „zevnitř“, v okamžiku, kdy se pokoušel Gaiu znovu oplodnit.
Titán Kronos a jeho sestra Rhea zplodili později pět dětí, jenomže Kronos nebyl o moc lepší otec než jeho otec-bratr Uranus a každé dítě hned pozřel. Když se nakonec narodilo dítě šesté, Zeus, Rhea podstrčila místo něho svému muži-bratrovi kámen, který Kronos spolknul. Kronos se dozvěděl o této zradě pozdě: Zeus ho přepadl a mocným kopancem ho donutil vyvrhnout své sourozence, mezi nimi ještě dnes obecně známé Héru, Poseidona a Hádese. Sám se pak zmocnil vlády.
Jinými slovy: mezi Titány navzájem, mezi Titány a jejich rodiči, stejně jako mezi Titány a jejich dětmi, to chodilo všelijak. Když naši novináři píší o Klausovi a Zemanovi jako o Titánech, bylo by zajímavé vědět, zda mají na mysli i některé paralely z řecké mytologie, nebo prostě jen chtějí zdůraznit čirou fyzickou (nebo jinou) velikost našich dvou politických vůdců. Kdyby mělo jít o velikost duševní, nejsou možná Titáni úplně nejlepšími příklady.
Člověk znalý řecké mytologie a poučený našimi novináři o titanismu obou politiků se nemůže ubránit zajímavým paralelám. Například těm, které se vynořovaly z dojemného dvoustránkového rozhovoru s matkou Václava Klause v jednom víkendovém magazínu. Malý Václav z něho vyšel jako malý bůh. Není jen zřejmé který, i když je našim novinářům jasné, že je Titánem.
Miloš Zeman je Titánem, tedy bohem, bez diskuse. Lidé jsou v jeho vidění jen jakousi špinavou pěnou, humusem či hnojem, zvláště jedná-li se o novináře, včetně těch, kteří si o něm myslí, že je Titán. O vztahu Miloše Zemana k jeho rodičům a dětem toho příliš nevíme, doufejme, že titánské paralely zde končí.
Jisté je, že Titáni nejsou jen soupeři, ale také sourozenci. A protože nám novináři odmítají prozradit, o které Titány se jedná, mohou také být společnými rodiči jiných bohů. Společná matka našich dvou Titánů se jmenuje Opoziční smlouva, jména jejich politických dětí nejsou známa, nazvěme je proto Klienti. Spojeni mnohými nitkami a společnými rodiči, utkají se nyní tito Titáni v bratrovražedném boji.
Takové souboje bývají neúprosné a připravme se proto na nejhorší. Titáni se navzájem nešetří, jde koneckonců o vládu mezi bohy. Zároveň jejich souboj může ale také skončit incestním spářením. Nemá smysl tipovat, kdo koho může nakonec pozřít, vykastrovat, nebo donutit vyvrhnout již pozřené sourozence, spolustraníky, apod. Anebo, co může vzniknout z případného incestního spáření našich Titánů. Musíme si jen přát, aby Španělský sál tento souboj přežil.
20. 1. 2003