Považujete členství naší země v Evropské unii za nezbytné?
Česká republika nemůže zůstat ostrůvkem ve středu Evropy. Zápach politického a ekonomického tlení, jenž se šíří „naším národním státem“, se z české kotliny rychle vytratí, když budeme schopni přejmout třeba jen dvě třetiny standardů EU. Naše odmítnutí vstupu by také znamenalo, že by se značně ztížil přístup České republiky k evropským trhům, ke všem výhodám, které již ve zvýšené míře začínáme používat. ČR by mohla díky této izolaci, díky jakémusi uzavření do kukly provincionalismu, politicky směřovat spíše k Balkánu a také by mohl převážit onen nacionalistický směr, který by nám nepomohl ani politicky ani ekonomicky.
Jak si vysvětlujete, že někteří naši politici brojí proti dalšímu sjednocování Evropy?
Možná je to tím, že se nesmířili s nepříjemnou představou, že by přestali být velkými rybami v malém rybníce a změnili se v průměrné ryby v evropském moři. Možná tak někteří činí proto, že se dostali do vleku mocných finančních skupin, jež si nejméně ze všeho přejí, aby i u nás začalo fungovat standardní právní prostředí a vynutitelnost zákonů.
Proč lze jen obtížně jednoduchým způsobem objasnit občanům výhody i nevýhody vstupu naší země do Evropské unie?
Těžko se popisují věcí, které jsou svým způsobem abstraktní a které nelze zachytit v nějakém naprostém konkrétnu. Zakřivení banánu a jeho délku si každý může změřit a může se mu líbit nebo nelíbit. Kdežto například to, že vstup do Evropské unie pročistí právní prostředí nebo že vytvoří standardní vztahy na finančních trzích, to jsou věci, které většina lidí nedokáže uchopit a konkrétně si představit.
Neumí si představit, že ten, kdo vytuneluje banku nebo podnik, bude náležitě potrestán?
Mluvíme-li o standardním právním prostředí, které odpovídá vysoké úrovni západních evropských států, pak bychom měli dodat, že člověk, který vytuneloval banku a již osm let beztrestně pobíhá po ČR a nikdo na něj nemůže, skončí nakonec u soudu a půjde do vězení. Takovému vysvětlení pak všichni porozumí.
Oslabuje Evropská unie národní identitu?
Podíváme-li se na příklady Irska, Portugalska, Řecka nebo Španělska – zemí podobných naší svou diktátorskou minulostí nebo chudobou v době vstupu, zjistíme, že ani jedna z těchto zemí ztrátou identity neutrpěla. Naopak: skutečnost, že se tyto země s pomocí EU staly ekonomicky silnějšími a politicky viditelnějšími, jejich národní hrdost jen posílilo.
Xantypa – 26. 5. 2003