Ze všech stran slyšíme, že diskuse o Evropské unii je povrchní. Současná vládní kampaň je prý naivní a hloupá, občané nemají informace. Není možné nežasnout nad tím, kolik je mezi politiky expertů na mediální práci. Mnozí z těch, kteří léta tajtrlíkují v nejrůznějších estrádách a Kotlích, nám nyní sdělují, že by věděli, jak dělat kampaň pro EU lépe.
Neuvěřitelné pokrytectví. Ti politici, kteří se v nekonečném defilé střídají ve Šponách, Sedmičkách, Partiích a podobných rádoby diskusních pořadech, v nichž měli úhrnem stovky hodin na to, aby předvedli argumenty a informace o EU (ale namísto toho nás vesměs živili jen partajní propagandou a tlacháním o pseudoproblémech), si nyní naříkají na povrchnost!
Kde byli celých osm let od okamžiku podání naší přihlášky do EU politici, kteří si nyní stěžují, že se občanům údajně nedostává dosti informací v televizních šotech? Proč už dávno neúnavně nevysvětlovali výhody i nevýhody členství? Proč se některé politické strany rozhodují teprve měsíc před referendem, zda vstup podpoří, nebo ne, a když se konečně „rozhodnou“, říkají v duchu českého oportunismu „ano“ i „ne“!
Politici celou dobu občanům o EU nic moc nevysvětlovali, protože až na výjimky toho o ní příliš mnoho nevědí. Jejich současná prohlášení o povrchnosti diskuse jsou jen nemístným alibismem a snahou zakrýt skutečnost, že nic hlubšího nabídnout sami neumějí. Každý novinář, kterému si politik nebo jiný tvůrce veřejného mínění ustaraně povzdechne, že diskuse o EU (včetně kampaně před referendem) je povrchní, by měl od takového „experta“ okamžitě žádat „hlubokou“ a „zasvěcenou“ analýzu nebo přesný popis toho, jak by měla vypadat dobrá kampaň. Ničeho smysluplného by se ve většině případů nedočkal. Zato z povrchních, často ideologicky motivovaných plků takového politicko-mediálního „experta“ by mohl sestavit celý článek nebo pořad.
Není pravda, že občané nemají dosti informací. Každý, kdo sleduje elektronická média, čte noviny nebo není líný otevřít si na internetu příslušné informační stránky (popřípadě si osobně zajít do jednoho z mnoha informačních center), má informací dost. Pravda naopak je, že mnoho občanů nemá o skutečné informace zájem, protože buď mají z řečí českých politiků pocit, že vstup do EU je už dávno hotovou věcí, kterou nemohou ovlivnit, nebo se rozhodují na základě ideologických postojů, které jim politici nutí.
Mnozí se však naštěstí nakonec rozhodnou podle svého zdravého rozumu a k tomu nepotřebují tonout ve faktech. Většině občanů je jasné, že EU není ráj ani peklo, ale že to přes všechny své nedostatky je příležitost, kterou tato země neměla už několik století. Průměrný český občan, který se denně střetává s korupcí, pokleslou politickou kulturou a výsměchem právu, jistě přijme jako užitečnou informaci euroskeptiků, že má EU nedostatky, ale bude nakonec (euro)realisticky hlasovat pro.
Kritéria, podle kterých se průměrný občan rozhoduje, nejsou vesměs nijak odborná. Různé výpočty čerpání z těch či oněch fondů EU či popis dopadů specifických směrnic zajímají především odborníky. Politici a další tvůrci veřejného mínění s čísly a dalšími „tvrdými fakty“ žonglují podle potřeby. Ti, kdo vstup do EU nepodporují, naprosto přesvědčivě ukážou, jak na vstup ekonomicky doplatíme; ti, kteří vstup podporují, zase bez problémů stejná čísla využijí k vykreslení výhod.
Nápad České televize (a koneckonců i Novy) ukázat EU skrze zkušenosti těch, kteří tam již jsou, zejména zemí, jež vstupovaly do EU se stejnými handicapy jako my, může tedy nakonec být tím nejlepším způsobem, jak nám realitu EU přiblížit. Pomohlo členství těmto zemím, nebo jim ublížilo? Chtěli by například Portugalci z EU vystoupit? Trpí průměrný Ir nebo Řek nedostatkem demokracie? Dusí ho evropská byrokracie? Bojí se evropské federace?
Na tomto druhu kampaně není nic povrchního či naivního, a vůbec už to není žádná „provokace“. Povrchní je jen pro českého provinciála, který je přesvědčen, že jsme pupkem světa a vymyslíme něco úplně nového. Jisté je, že kdyby například ČT vysílala o EU převážně pořady, v nichž se to hemží čísly a složitými politologickými rozbory, průměrný občan okamžitě přepne.
Politici si nemají co stěžovat na nedostatečnou hloubku diskuse tři týdny před referendem. Měli několik let na to, aby zde vedli diskusi hlubokou a zasvěcenou. Nečinili tak.
MF Dnes – 30. 5. 2003