ODS prý bude prosazovat, aby po vstupu země do Evropské unie čeští občané rozhodovali v plebiscitu ještě jednou, tentokrát o nové evropské ústavě. Bude-li příliš federalistická, ODS nedoporučí svým voličům její ratifikaci, řekl novinářům po jednání výkonné rady místopředseda strany Jan Zahradil.
Je podivuhodné, že strana, která v minulosti snášela jeden argument za druhým proti přímé demokracii a pomohla v parlamentu sprovodit ze světa několik návrhů zákonů o lidovém hlasování, by nyní nejraději organizovala referenda každý rok. Každopádně přinejmenším do té doby, dokud nebude opět většinově vládnout, takže to, co prosazuje, bude schopna schválit v parlamentu i bez referenda.
Coby strana opoziční ovšem ODS referendum přímo miluje—zvláště když vidí, že jí v parlamentu nestačí na prosazení (v tomto případě zablokování) toho či onoho síly—a to ani s pomocí komunistů.
Kdyby ODS pomohla už dávno schválit obecný zákon o referendu, stačilo by jí nyní k vyvolání referenda sebrat potřebný počet podpisů. Za současné situace to bude mít těžší. Musel by totiž být nejprve přijat speciální zákon, který by takové referendum dovolil.
Občanští demokraté prý očekávají, že vláda sama navrhne speciální zákon o druhém referendu, protože obecný neexistuje. Pokud by to vláda neudělala, ODS předlohu navrhne sama. Nebezpečí z prodlení nehrozí, protože referendum by asi nebylo dříve než v roce 2005, uvedl předseda ODS Mirek Topolánek.
Jenomže současná vládní koalice nemá žádný důvod podpořit další zákon o jednom specifickém referendu. Vždy říkala, že je to nesystémové, a že by bylo lepší mít zákon obecný. Není také jasné, proč by o takovém zákonu měla uvažovat již nyní, kdy není jasné, co v evropské ústavě nakonec přesně bude. Navíc možná nebude mít velkou chuť, aby dávala ODS šanci půl roku bombardovat v kampani před dalším referendem občany svými demagogickými argumenty o nebezpečích evropského superstrátu.
Je nepochybně pravda, že referendum by zřejmě bylo v otázce rozhodování, zda Česká republika podpoří návrh nové evropské ústavy, legitimním a férovým krokem. Jenomže v situaci, kdy vládní koalici stačí k ratifikaci evropské ústavy její parlamentní většina, nebude se nijak snažit, aby ODS vyhověla.
Na jednání ODS je také zarážející načasování celé akce. Mohla se svým prohlášením přece klidně počkat až do doby, kdy budou známy výsledky referenda o vstupu. Takto vypadá nová iniciativa ODS—která je spojena se strašením evropským superstrátem–především jako další pokus vnést do myslí voličů pochyby o EU ještě před referendem prvním.
3. 6. 2003