Když v roce 2000 rozhodl o výsledcích prezidentských voleb ve Spojených státech až Nejvyšší soud po přepočítání hlasů na Floridě, doufala celá Amerika, že se historie nebude opakovat. Marně. Floridský volební strašák se do jisté míry vrátil, tentokrát ve státě Ohio. Přesto bylo o výsledku de facto rozhodnuto již včera.
Prezidentem se oficiálně stane ten kandidát, jemuž bude nakonec přiřčeno 20 volitelů v Ohiu, kteří mu pomohou se přehoupnout přes magickou hranici 270 volitelských hlasů. Ovšem Johnu Kerrymu přesto nezbylo nic jiného než už včera přiznat porážku.
Vyhrál o milióny
Zatímco v roce 2000 George W. Bush prohrál s Al Gorem v celoamerickém lidovém hlasování a prezidentem se stal jen zásluhou většího počtu volitelů, nyní zvítězil nad Johnem Kerrym o více než tři a pů miliónu hlasů.
Ostatně, po sečtení hlasů všech předem registrovaných voličů vede Bush i v Ohiu — o více než 130 tisíc hlasů. Šance, že po ověření a započtení tzv. provizorních hlasů (voličů, kteří se zaregistrovali až ve volebních místnostech) se Kerry ještě stane vítězem, byly od počátku velmi malé.
Přesto se spekulovalo o možnosti, že USA znovu čekají souboje právníků a dlouhá nervozita.
Už před tím, než Kerry uznal prohru, ohlásil Bushův tým vítězství. S vědomím, že Bushův mandát bude mnohem silnější než nyní, kdy oponenti mluvili dokonce o ukradených volbách.
Kdyby Bush nakonec přece jen v Ohiu prohrál, byli bychom svědky historického rekordu, neboť konečná výhra kandidáta, který prohrál o tři a půl miliónu hlasů v celoamerickém hlasování, nemá precedent.
Volby se zapíší do historie tak jako tak. Odhadovaná volební účast může být nejvyšší od roku 1960. Volby také potvrdily, že Amerika zůstává rozdělena na téměř dva stejně velké tábory. Zatímco státy na severovýchodě a západním pobřeží vesměs inklinují k liberálním politikům, jih a středozápad jsou pevně v rukou konzervativců.
Neznají druhou Ameriku
Naděje Evropanů na jasné vítězství Kerryho vycházely z neznalosti právě té druhé Ameriky. Tedy lidí z venkova a menších měst v rurálních státech, kteří jsou pevně zakotveni v tradičních hodnotách, mají silné náboženské cítění a sklony k antiintelektualismu.
Političtí analytici budou muset přehodnotit prognózy, podle kterých měla vysoká účast jednoznačně pomoci Kerrymu, protože novými voliči měli být zejména zástupci etnických menšin a mladí. Jasné ovšem už je, že Bushe podpořilo 94 procent republikánských voličů, zatímco Kerryho jen 90 procent demokratických.
To zřejmě souvisí s americkým patriotismem, kterému Evropané také ne vždy rozumějí. Bushovi jistě uškodilo, že roste chaos i počet amerických obětí v Iráku, ale v dobách války stojí v USA za svým vrchním velitelem často i lidé, kteří by ho z ideologických důvodů jinak nepodpořili.
Svázán s Irákem
Bushovo volební vítězství ho s Irákem navždy historicky svazuje. Pokud se nepodaří Irák stabilizovat a země se propadne do chaosu, nebude možné vinu svalovat na nikoho jiného. Bush má přitom – na rozdíl od Kerryho – jen velmi malé šance získat na svou stranu Evropany. Jeho vítězství povede zřejmě k ještě většímu odklonu Evropy od USA.
Je zatím těžké předvídat, jak se Bush zachová ve druhém volebním období. Jeho nejzarytější odpůrci tvrdí, že když si dovolil „unést“ americkou politiku směrem k extrémní pravici po minulých volbách, které ani „skutečně“ nevyhrál, nezastaví ho silný mandát už před ničím. Jiní pozorovatelé naopak tvrdí, že se může vymanit ze sevření neokonzervativní a naboženské pravice a hrát pro historii roli prezidenta sjednotitele.
Lehkou úlohu by však neměl ani John Kerry. Zároveň s prezidentskými volbami se konaly i volby do Kongresu, v němž dále posílila Republikánská strana, která nyní pevně kontroluje obě komory. Kerry by tak nejen zdědil irácké dobrodružství a válku s terorismem, ale i doma by měl velmi malý prostor k politickému manévrování.
Dveře pro Clintonovou
Nakonec zmiňme to, co se i mnohým Bushovým odpůrcům jeví jako pozitivní důsledek jeho vítězství. Otevírají se tak dveře pro případnou kandidaturu Hillary Clintonové za čtyři roky. I kdyby neuspěla, začala by se kandidaturou ženy na nejvyšší post nová éra v americké politice.
Nenaplní se ani sliby Kerryho americkým odborům, že by zavedl protekcionistická opatření na ochranu amerického hospodářství. Ta by v důsledku mohla být stejně nebezpečná pro světovou ekonomiku, jako když se Bushovi nepodaří dostat pod kontrolu hrozivý rozpočtový deficit.
Hospodářské noviny – 4. 11. 2004