Tragické události v Londýně

Celý den vás média, naší stanici nevyjímaje, informují o
čtyřech londýnských explozích, které si ve třech stanicích metra a v jednom
autobuse vyžádaly desítky lidských životů a stovky zraněných. Analytici již
pátrají po motivech atentátu, nesoucím rukopis islámských teroristů. Byl
namířen proti Londýnu jako věrnému spojenci Washingtonu v irácké válce? Byl
krvavým varováním právě zasedajícím nejvlivnějším státníkům světa, kteří
jednají v rámci skupiny G 8 ve skotském letovisku? Jde o odpověď na středeční
nominaci Londýna pro letní olympiádu v roce 2012?

Na tyto a další otázky bude hledat odpověď dnešní aktuální
vydání Studia STOP.

Moderátor (Libor Dvořák): Přestože série londýnských výbuchů
byla zcela evidentně namířena především proti konání summitu skupiny G 8
nedaleko skotského Edinburghu, jeho účastníci se zastrašit nenechali a s
výjimkou Blaira, který z pochopitelných důvodů po poledni odletěl do Londýna,
jednání pokračovaly. Několik otázek, týkajících se zřejmě trvalé konfrontace
mezi euroamerickou zónou a islámskými extrémisty, položíme nyní Jiřímu Pehemu.
Dobrý večer, pane doktore.

Host (Jiří Pehe): Dobrý večer.

Moderátor (Jana Šmídová): Dobrý večer. A já se také hned
ptám. Co si islámští extrémisté podle vašeho názoru od podobných akcí na pozadí
významných světových událostí typu summitu G 8 slibují?

Host (Jiří Pehe): Slibují si to, co ve svém projevu, on
vlastně měl dva projevy dnes k britskému národu, řekl Tony Blair, a to je sice
to, že si slibují chaos a to, že se vlastně západní civilizace nějakým způsobem
propadne do zmatku, do chaosu a stane se svým vlastním největším nepřítelem.
Takže to co řekl Tony Blair dnes bylo naprosto na místě, nenecháme si vzít svůj
způsob života, nenecháme se zastrašit.

Moderátor (Jana Šmídová): Pane Pehe, domníváte se, že právě
onen summit byl důvodem, motivem oněch krvavých útoků?

Host (Jiří Pehe): Já si nemyslím, že byl motivem, myslím si,
že byl příležitostí, protože těm, kteří páchají tyto teroristické útoky, určitě
nejde o summit G 8 nebo jakýkoliv jiný summit, oni vlastně nikdy zcela jasně
neřekli, jaké mají cíle, co od nás chtějí, takže ani není vlastně na co
odpovědět. Byla to spíš pro ně příležitost, zatímco se na severu Velké
Británie, ve Skotsku, konal tento summit, tak v Londýně vybouchly bomby, které
měly za úkol nejenom tedy tento summit nějakým způsobem přerušit, vyvolat
paniku, zmatek, ale zároveň jaksi zviditelnit to, co se děje v několika
posledních letech po celém světě, tedy ten boj teroristů, kteří vlastně dodnes
nám nebyli schopni říci, co přesně od západního světa chtějí, kromě toho, že ho
možná chtějí zničit.

Moderátor (Libor Dvořák): Pane doktore, vy jste dvakrát opakoval
stejnou myšlenku, která je podle mého soudu velice důležitá, totiž, že ta druhá
strana, musíme tomu v tuto chvíli už říkat takto, nám nesděluje, co od nás
chce. To jest zase táži se asi jako se ptala Jana na počátku, znamená to, že by
spoléhali na efekt jistého vzniku pocitu zmaru, chaosu, malověrnosti na obou
stranách Atlantiku?

Host (Jiří Pehe): Já se domnívám, že to je přesně to, co
vlastně chtějí. Protože ta taktika těchto teroristických organizací spočívá
podle mého soudu v tom, že chtějí vyvolat v západní civilizaci jakési
sebedestruktivní tendence, pudy, oni vědí, že vlastně nemohou, a to dokonce ani
kdyby měli zbraně hromadného ničení, západní civilizaci zničit. Západní
civilizace je na to všechno příliš silná, sebevědomá a tak dále. Ale co mohou
vyvolat, jsou právě pocity zmaru, mohou vlastně podlomit demokratické
instituce, protože v těch demokratických systémech vždy se jedná o velmi
delikátní rovnováhu mezi svobodou a bezpečností a oni vědí, že pokud převáží
ten prvek bezpečnostní, tak to bude na úkor svobody a tam se vlastně západní
civilizace stává svým největším nepřítelem. Takže pokud jim o něco jde, tak jim
jde přesně o toto a my se tady vlastně, nebo máme co do činění poprvé v moderní
historii s teroristovými organizacemi, hnutími, které nám neříkají přesně, co
chtějí. Nechtějí samostatnost Baskicka, nechtějí samostatnost Severního Irska,
nemají konkrétní požadavky, chtějí přesně to, co jsem se tady pokusil nastínit,
tedy vyvolat chaos, paniku v té západní civilizaci, která by se potom sama
zničila, protože oni toho aktivně sami nemohou dosáhnout.

Moderátor (Libor Dvořák): Vy jste mluvil teď o konfliktu
demokracie a potřeby bezpečnosti. A zejména z ruského tábora už se dnes ozvaly
hlasy, že metody boje proti mezinárodnímu terorismu je třeba sjednotit. Zatím
co prezident Putin, který je přímo na summitu, pronášel návrhy tohoto typu více
méně neutrálně, všeobecně a s takovou tou formální noblesou sobě vlastní, tak
kupříkladu předseda zahraničního výboru státní dumy Kosačov upozorňoval na to,
že není možné dělit teroristy na hodné a zlé, a ohrožené země na vinné a
nevinné. Byla v tom podle mého soudu jasná narážka na vztah světa k čečenské
válce. Domníváte se, že se dá vlastně zatím ta vnitřní demokratická jednota
západního světa tímto nějak nalomit a ještě další součást této otázky, může
Rusko se svými vnitřními problémy, které jsem právě naznačil, z toho
londýnského útoku nějak těžit? Minimálně propagandisticky.

Host (Jiří Pehe): No, já bych možná začal tou poslední
otázkou. Já se domnívám, že samozřejmě Rusko z toho těžit může a dokonce už z
toho těží, protože podíváme-li se na problém terorismu globálně, tak je jasné,
že pokud existují jakési dvě kategorie terorismu, tedy ta která má určité, tedy
ten terorismus, který má určité cíle, snaží se dosáhnout řekněme osvobození
určitých území, národních požadavků a podobně, pak Čečensko zcela evidentně
patří k té kategorii, stejné kategorie jako Baskicko nebo Severní Irsko. Tedy
je to svým způsobem národně-osvobozenecký boj, který nabral tu dimenzi
teroristického boje, to je samozřejmě nepřípustné v moderních společnostech,
ale nicméně je to tento druh terorismu a víme v podstatě o co Čečencům jde.
Kdežto v případě těch teroristů, kteří se sdružují nebo jsou nějakým způsobem
spojeni s Al-Kaidou, s tím teroristickým hnutím, které vychází z islamistického
okruhu, tak tam není zcela zřejmé o co jde a tam samozřejmě je ten útok zaměřen
přímo řekl bych na ten nervový systém západní civilizace. Oni to dělají velmi
chytře, a to, že se objevují takovéto názory, taková to prohlášení, která
zaznívají například od ruských vůdců, kteří se snaží tyto dvě kategorie
terorismu spojit, a tak vlastně využít těchto tragických událostí ve svůj
prospěch, tak to už je první náznak toho, že vlastně dosahují toho, čeho chtěli.
Tedy určitého rozpolcení v té části civilizace, která by měla jednotně stát
proti nim.

Moderátor (Jana Šmídová): Já se ještě na chvíli vrátím do
současného Londýna. Pane Pehe, jak můžou ony dnešní krvavé události ovlivnit
postavení Tonyho Blaira, který byl ve třetím období již predestinován jako
slabý státník. Víme, že atentáty v Madridu vedly ke změně vlády. Nicméně
Britové se v tuto chvíli již tváří, že jsou semknuti a že opět prožívají
jakousi bitvu o Anglii. Jak to vidíte vy?

Host (Jiří Pehe): Já se domnívám, že alespoň z toho, co jsem
viděl dnes, tak se domnívám, že Tonymu Blairovi toto vlastně svým způsobem
pomůže, protože on si za prvé počínal velmi řekl bych jasně, nezaváhal, na
jedné straně udržel v běhu ten summit G 8, na druhé straně se vydal do Londýna
a plnil tedy roli hlavy státu nebo řekněme předsedy vlády, který má být tam,
kde byl v takovýchto okamžicích. Je naprosto jisté, že kdyby byl zůstal ve
Skotsku, tak by mu to bylo v příštích měsících vyčítáno jako projev slabosti,
čili on zvládnul tu roli velmi dobře a navíc ta britská kultura a britská
civilizace můžeme říct, je dosti odlišná od toho, co známe z kontinentální
Evropy. Britové skutečně v takovýchto situacích nehrají příliš rádi politické
hry, sjednotí se, semknou se a myslím si, že z toho Tony Blair může vyjít
jedině jako vítěz.

Moderátor (Libor Dvořák): Pane doktore, vraťme se do
Gleneagles, ten summit ve Skotsku se mimo jiné zabývá i způsoby, jak pomoci
rozvojovému světu. Jak podle vás podobné události působí právě v tom rozvojovém
světě, ve prospěch islamistických mstitelů, či jak to říci, nebo ve prospěch
ošklivých globalistů, kteří se tváří, že chtějí pomoci?

Host (Jiří Pehe): Těžko říci, jak to působí v rozvojovém
světě. Já se domnívám, že lidé mají stejné instinkty a stejné pocity nebo
stejné emoce všude. Když vidí takové to násilí, tedy násilí zaměřené proti
naprosto nevinným lidem, jehož terčem nejsou ti vůdci, kteří jak jste to
vyformuloval, se podle mínění některých lidí se v podstatě mohou tvářit jenom
tak, že vlastně se snaží řešit určité problémy a ve skutečnosti nic neřeší. Ale
takovéto útoky jsou zaměřeny na nevinné lidi, tak to je samozřejmě něco, co
prostřednictvím televizních obrazovek, médií, dnes vnímají lidi po celém světě
stejně. Toto se může týkat každého z nás, toto se může týkat dětí každého z
nás, nebo příbuzných každého z nás, takže myslím si, že lidé to prožívají všude
stejně a vidíte obrovské bezpráví, které v takovém to terorismu obsaženo a
nedomnívám se, že se z toho někdo příliš raduje, kromě možná těch částí nebo
těch přívrženců islámistických fundamentalistů, kteří za tímto útokem s
největší pravděpodobností stojí.

Moderátor (Jana Šmídová): A jak je právě důležitý pro ně,
pro tu skupinu o níž mluvíte, fakt, že dnešní londýnské události bude ještě nejméně
týden prezentovat televize na celém světě.

Host (Jiří Pehe): Samozřejmě všechny tyto útoky těží z té
moderní podstaty, z podstaty těch moderních médií, tedy z toho, že toto vše je
okamžitě medializováno, že všechny televizní, rozhlasové stanice, deníky, se
nevěnují ničemu jinému, na to oni spoléhají. Já se domnívám, že kdyby bylo
možné uvalit na tyto události jakési embargo mediální, takže by téměř okamžitě
počet těchto teroristických útoků klesl o polovinu nebo ještě více, protože oni
vlastně těží právě z toho mediálního aspektu, ale v moderní době samozřejmě
není možné o tom reportovat, není možné se tomu nevěnovat. Žijeme prostě v
takové době a je to jakási symbióza těch moderních komunikací, médií a těchto
teroristických útoků a musíme najít řešení v této situaci. Žádná jiná prostě
není a nebude.

Moderátor (Libor Dvořák): Pane doktore, asi poslední otázka.
Budu vás žádat o stručnou odpověď, přestože jí nelze patrně poskytnout.
Analytici v Británii i jinde po světě se shodují v názoru, že útokům, jako byl
ten dnešní v Londýně, nebo loni březnu v Madridu, se vlastně nedá nijak
zabránit. Chceme-li tedy hovořit v intencích té dávno předvídané války bohatého
severu s chudým jihem, která už začala, již si toho většina z nás povšimla,
jaké máme vlastně v této válce možnosti, když nemá ani jasně vyznačenou frontu,
ani konkrétního protivníka?

Host (Jiří Pehe): Velmi stručně, já se domnívám, jenom dvě
věci. Za prvé se domnívám, že to není tak úplně válka mezi severem a jihem, ale
že to je válka mezi určitým typem myšlení a jiným typem myšlení, tedy mezi tím
islámským fundamentalismem a západní civilizací. Ta válka nebo řekněme ten
konflikt mezi severem a jihem ten se řeší právě na tom summitu, a to je myslím
něco trošku jiného. Ale pokud jde o to řešení, tak jsem poněkud skeptický,
protože to, co jsme dnes viděli v Londýně, to je zatím jenom kapka v moři,
protože západní civilizace vytvořila technologie, které jsou daleko děsivější a
ničivější než to, co bylo dnes použito v Londýně a podle mého soudu je jenom otázka
času, než se tyto technologie dostanou do rukou těmto teroristickým skupinám a
svým způsobem je Západ proti tomu bezbranný.

Moderátor (Jana Šmídová): Tolik Jiří Pehe, jemuž v tuto
chvíli děkujeme za názory a informace. Pane Pehe, na slyšenou a dobrou noc.

Host (Jiří Pehe): Na shledanou.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..