Americká organizace Freedom House, která mimo jiné vydává každý rok zprávu o stavu demokracie ve všech zemích světa, nově publikovala ve spolupráci s Radiem Svobodná Evropa/Rádiem Svoboda expertní analýzu nazvanou Undermining Democracy: 21st Century Authoritarians (Podkopávání demokracie: Autoritáři 21. století).
Analytická studie popisuje, jakými způsoby pět vlivných zemí—Čína, Irán, Pákistán, Rusko a Venezuela—brání rozvoji demokracie doma i v dalších zemích. Autoři podotýkají, že by samozřejmě bylo možné mluvit v tomto kontextu i o dalších státech. Studie se soustřeďuje na výše zmíněných pět zemí zejména kvůli jejich geopolitické váze.
Studie přichází s pěti zásadními zjištěními.
1. Bohaté autoritářské režimy 21. století poskytují bez dalších podmínek miliardy dolarů v podobě finanční pomoci chudším autoritářským režimům a neliberálním demokraciím, zejména v Africe. Cílem této pomoci je zvýšit vliv bohatých autoritářských režimů zejména v oblastech, kde se nachází naleziště strategických surovin. Tento druh pomoci ovšem zároveň ztěžuje mezinárodní úsilí zlepšovat a demokratizovat v mnoha chudších zemích vládnutí a redukovat korupci. Otázkou je, do jaké míry je zpomalování demokratického vývoje jen vedlejší efekt finanční pomoci ze strany bohatých autoritářských zemí bez dalších podmínek, a do jaké míry bohaté autoritářské režimy ve skutečnosti aktivně usilují o zpomalení demokratického vývoje, protože spolupráce s autoritářskými, zkorumpovanými režimy je pro ně výhodnější.
2. O tom, že je oslabování demokratického vývoje v chudších autoritářských režimech spíše cílem bohatých nedemokratických zemí, než jen vedlejším dopadem způsobů, jakými rozdělují zahraniční pomoc, svědčí skutečnost, že země jako jsou Čína a Rusko, aktivně problematizují a ztěžují práci mezinárodních organizací, jako jsou Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a Organizace amerických států na poli lidských práv a šíření demokracie.
3. Vlivné autoritářské režimy také aktivně očerňují demokracii a překrucují smysl tohoto pojmu v očích veřejnosti ve svých zemích i v zemích, kterým nabízejí finanční pomoc. Využívají k tomu často média kontrolovaná státem nebo média v jiných zemích, která financují.
4. Tyto režimy také stále aktivněji využívají sofistikované, solidně financované technologie, které ztěžují přístup k internetu nebo omezují svobodnou diskusi na internetu. Aktivní v tomto směru jsou především Čína, Irán a Rusko.
5. Vlivné autoritářské režimy dále oslabují demokracii s pomocí vzdělávacích systémů ve svých zemích. Často záměrně vykládají historii skrze optiku nacionalismu a extremismu, čímž vytvářejí novou generaci lidí, kteří jsou nepřátelští k demokracii a podezřívaví k vnějšímu světu.
Studie je důležitá především v tom, že rozkrývá některé nové způsoby boje autoritářských režimů s demokracií, které se uplatňují ve 21. století. Zatímco ve 20. století nejrůzněji totalitní režimy a diktatury bojovaly s demokracií otevřeně, často s pomocí brutálních metod, nové autoritářské režimy 21. století používají sofistikovanější metody.
Mnohé z nich se tváří jako demokratické systémy, které organizují pravidelné volby a hlásají vlastní výklady lidských práv. Ve skutečnosti ovšem využívají zahraniční pomoci, kontroly nad vzděláním i médii, a nových technologií k oslabování snah o demokratizaci jak ve vlastních tátech, tak státech, které se snaží kontrolovat.