Spolupracovníci
prezidenta Miloše Zemana jsou už delší dobu na stopě textu Ferdinanda Peroutky
„Hitler je gentleman“, i když experti naivně tvrdí, že takový článek Peroutka
nikdy nenapsal. Ale pan prezident prý text kdysi kdesi zaručeně viděl.
S podobnou
jistotou pan prezident soudí, že 90 procent uprchlíků jsou mladí muži, protože
si prý prohlížel jakési fotografie jejich zástupů, z nichž je to jasné.
Jindy zase pan prezident prohlásil, že 90 procent uprchlíků jsou ekonomičtí
migranti.
Když se
ho mluvčí bruselské lidskoprávní organizace dotázal, z jakých analýz tyto
informace získal, mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček odpověděl, že je pan prezident
má od ministra vnitra Milana Chovance. Ten ale nic takového zatím nepotvrdil.
Prezidentovo
velmi liberální nakládání s fakty mne přesvědčilo, že bych snad i já mohl nabídnout
některé ne úplně ověřené informace a pozorování za účelem vyřešení závažné
kriminálně-společenské kauzy, kterou je zcizení prezidentské standardy. Ta, jak
známo, byla mentálně nedospělými šprýmaři ze skupiny Ztohoven vyměněna na Hradě
za červené trenky.
K tomu,
aby si jeden domyslel, kam stopa zmizelé standardy vede, nebylo třeba ani
náznaků mluvčího Ovčáčka. Ten, aniž by se podobně jako jeho nadřízený nějak moc
páral s důkazním materiálem, namířil prst bez váhání na pražskou fašizující
Kavárnu. Ukazuje se, že jeho intuice mohla být pro jednou správná.
Profesor
M.P., známá postava z podsvětí pražské fašizující Kavárny, kterého jsem
nedávno potkal, totiž zmínil, že prezidentskou standartu zaručeně viděl čouhat
v kavárně Slavia z kabely jistého pseudointelektuála, který byl
ponořen do vybarvování červených karet před nadcházejícím výročím sametového
listopadu. Jelikož profesor je u nás téměř totéž co ministr, neboť oba koneckonců
jmenuje (nebo by alespoň měl jmenovat, když se mu zrovna chce) prezident, domnívám
se, že můj odkaz na něj coby na zdroj zaručené informace, ač ji veřejně zřejmě
nepotvrdí, by měl být brát stejně vážně jako Ovčáčkův odkaz na Chovance.
Podle
jiných zpráv, které mi podal známý kavárenský povaleč a rádoby umělec F.Č. (ne,
není to ten, který napsal text k písni „Jahody mražený“ a je nyní
nositelem státního vyznamenání), byla prezidentská standarda viděna v kavárně
Louvre. Ta se, jak známo, nachází přímo nad místy, kde se, jak nás pan
prezident poučil v loňském roce, rozhodně nekonal v listopadu 1989
žádný masakr. Pan prezident na Národní třídě tehdy, stejně jako skoro každý,
kdo na toto výročí dnes vzpomíná, totiž zaručeně byl. Nebo si to, stejně jako
Peroutkův text, přinejmenším tak pamatuje, což je v jeho případě stejné, jak
už víme, jako by tam byl.
Hrozivá
je informace zmíněného pseudoumělce, že standarda ve zmíněné kavárně zřejmě
sloužila jako podložka pro kupu vajec, která (jak jsme se spolu se senátorem
Velebou ke svému smutnému úžasu dozvěděli), může podle rozhodnutí soudu na
prezidenta v naší prohnilé demokracii kdokoliv beztrestně házet. Je tedy
možné, že se na Národní třídě chystá nějaká další nestoudná provokace fašistů
z pražské Kavárny, pokud by tam pan prezident přišel na onen zcela nenásilný
happening z roku 1989 zavzpomínat.
Z této
záplavy chmurných zpráv se ale vynořuje povzbuzující zjištění, že nám snad
přece jen vyrůstá nová generace, která—jelikož už odchovaná televizními
debatami demokratických politiků s miliardáři a prezidentovými rozhovory
z Blesku i Lán–se bude na svět dívat realističtěji než kavárenští
povaleči zaštiťující se „pravdou a láskou“.
Při
besedě s žáky jedné základní školy, kde jsem nostalgicky vzpomínal na
časy, kdy nedaleko mojí kanceláře na Hradě prezidentská standarda ještě
zaujímala svoje čestné místo, jsem byl nucen žákům s jistými rozpaky
prozradit, co je na standardě napsáno…
Desetiletý
hošík ve značkovém oblečení ještě před tím, než jeho pohled sklouzl zpět
k chytrému telefonu, suše oponoval: „Pravda vítězí? To je lež jako věž.“
Domnívám se, že měl pravdu.
Novinky, 6.11.2015