Evropa
se topí v pochybnostech ohledně smyslu svého integračního projektu, dopadů
uprchlické krize i svých postojů k Rusku. K tomu všemu se bude za
necelé dva měsíce ve Velké Británii konat referendum o vystoupení z Unie.
V této
ponuré atmosféře navštívil Velkou Británii a Německo americký prezident Barack
Obama a promluvil jasnou řečí—tak jak by měli mluvit skuteční lídři Evropy, kdybychom
je na kontinentu měli.
Jasně
se vyslovil proti odchodu Velké Británie z Evropské unie a vysvětlil proč.
Podle něj Velká Británie může nejlépe dosáhnout svých cílů coby jedna
z nejmocnějších zemí na planetě jako člen Unie, nikoliv mimo ní. Pokud
z Unie vystoupí, její význam poklesne a musí mimo jiné počítat i s tím, že
to oslabí i její ekonomickou spolupráci se Spojenými státy.
Americký
prezident také vyjádřil obdiv k postojům německé kancléřky Angely
Merkelové v uprchlické krizi i k její roli neoficiálního lídra Evropy
v nelehkých časech.
Zdůraznil,
že Spojené státy potřebují jako partnera jednotnou a silnou Evropu, přičemž
vyzdvihl dosavadní roli Evropské unie jako partnera USA v udržování sankcí
proti Rusku. A lobboval i za rychlé
přijetí dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, kterou
vidí nejen jako užitečný nástroj pro volný obchod, ale především jako nástroj
pro další sbližování USA a Evropy.
Jak
se dalo očekávat, euroskeptiky i nacionalisty v různých evropských zemí
Obamova prohlášení popudila. Kritiku si ale vysloužil i od umírněnějších
politiků a komentátorů. Jeho pohled na
Evropu je prý zase jednou tak nějak americky zjednodušující.
Možná
bychom se ale měli ptát, zda americký prezident nevidí cosi zásadního ze své
perspektivy lídra Západu, který nemá čas se každý den spolu s Evropany utápět
v nových a nových úzkostech týkajících se evropského integračního projektu.
Měli
bychom se ptát, zda tedy Obama
kupříkladu mnohem jasněji než většina politiků členských států Evropské unie nevidí,
že Evropská unie je, jak několikrát podtrhl, na mnoha úrovních obdivuhodný a
historicky důležitý projekt. Pokud na to Evropané zapomenou a Evropa si zvolí
cestu dezintegrace, přestane být globálním hráčem a její význam upadne.
Logický
je v tomto kontextu i Obamův obdiv k Merkelové. Zatímco v Evropě
zmítané vzájemnými výčitkami a národními partikularismy nemůže německé
kancléřce leckdo přijít na jméno, v USA ji naopak mnozí vidí jako
političku, která ční nad šedým evropským průměrem. Dříve jí v Evropě mnozí
vyčítali, že je pouhým technologem moci, dnes ji pro změnu vyčítají, že vnáší
do politiky prý falešná morální hlediska.
Obama
ale právě tento morální leadership ocenil. Nejspíš proto, že přes oceán jasněji
vidí, že Evropu může vyvést z její současné krize především návrat k hodnotám,
kterým se dnes na našem kontinentu leckdo vysmívá.
Americký
prezident zdůraznil, že nepodceňuje obtíže, které působí v Evropě uprchlická
krize, problémy se společnou měnou či různé specifické, často navzájem
protichůdné národní zájmy. Zároveň ale nabídl užitečný nadhled, který by
mohl evropským politikům posloužit jako inspirace.
ČRo Plus, 27.4.2016