Česká ekonomika zažívá období utěšeného
růstu, ale z řad podnikatelských svazů se stále častěji ozývá, že i kvůli
nedostatku nejen kvalifikovaných ale i nekvalifikovaných pracovních sil je
další růst ohrožen. Leccos by ještě stát mohl řešit větší mobilitou lidí. Jenže
zlepšení dopravní infrastruktury je běh na dlouhou trať.
Mnohem rychlejší by bylo umožnit příliv
pracovních sil řízenou migraci, jenže navzdory slibům, že se situace brzy
zlepší, se stále nic moc neděje. Česká imigrační politika se během let stala
jednou z nejméně pružných v Evropě. Dokonce i v situaci, kdy
firmám chybí desetitisíce zaměstnanců, které by bylo možné přivézt zemí, jako
je Ukrajina, dál vládne byrokratický šiml, opírající se o nepružnou
legislativu.
V globalizované ekonomice je to
velký nedostatek. Česká ekonomika stojí a padá se zahraničními investicemi
mnohem více než vyspělé západní země. Ani po více než čtvrtstoletí od roku 1989
není ještě podnikatelský stav domácí provenience dostatečně silný na to, aby mohl
táhnout ekonomiku právě on. Vláda to ví, a láká k nám, seč to jde, nové
investice.
Dlouho se to dařilo, ale přehlídku
povzbudivých ekonomických ukazatelů za uplynulý rok poněkud kazí zpomalení
přílivu zahraničních investic. Není divu v situaci, kdy zahraniční
investoři mají stále větší problémy najít nejen kvalifikované, ale i
nekvalifikované pracovníky.
Jejich nedostatek přitom nutí firmy, aby
zvyšovaly mzdy ve snaze si pracovníky udržet. Což o to, růst mezd je dobrá
zpráva pro zaměstnance. A schopnost lidí více utrácet bude nějakou dobu
připívat i k růstu HDP. Jenže zdražování práce časem povede k dalšímu
poklesu zahraničních investic. Mnozí investoři budou raději nakonec raději
investovat v zemích, kde je levněji.
A je zde ještě jeden problém.
Představitelé jedné významné ratingové agentury mi nedávno sami otevřeně řekli,
že Česko, které je v jejich očích jinak ostrovem relativní stability, začíná
mít pověst země nepřátelské k cizincům. A to nejen kvůli nepružné politice
řízené migrace, ale i kvůli tomu, že na Západě, odkud většina velkých investorů
přichází, je ČR stále více vnímána skrze prizma odmítavých postojů zemí
Visegrádu k migraci obecně.
Můžeme se bránit, že tomu tak není, ale
žijeme ve světě, kde o mnohém rozhoduje to, jak je ta která země vnímána. Na Západě nás možná neprávem
házejí do jednoho pytle se zbytkem Visegrádu. Všímají si ale i našich domácích průzkumů,
které ochladnutí postojů k cizincům ukazují.
Což o to, Čechům jistě nemůže nikdo přikazovat,
co mají cítit. Jenže ve světě, kdy náš ekonomický blahobyt závisí do značné
míry právě na „cizincích“ (jak investorech, tak případně migrantech), to bude
mít ekonomické dopady.
Právo, 8.6.2016