Ve světle volebního vítězství hnutí ANO
Andreje Babiše a solidního výsledku Strany přímé demokracie Tomia Okamury se
v médiích rozproudily diskuze o tom, že by mohlo dojít na jeden ze snů,
který se Babišovi zdá, když náhodou spí. Tím snem je zrušení Senátu.
Je s podivem, že se nad tímto tématem
vážně jalo uvažovat hned několik respektovaných politologů. Argumentují, že
pokud by se Babiš a Okamura, kteří se jinak na máločem shodnou, spojili
přinejmenším k prosazení obecného zákona o referendu (a získali nějakého
spojence, protože dohromady mají oba subjekty je sto křesel ve Sněmovně), mohlo
by pak být referendum využito i ke zrušení Senátu.
Autoři těchto úvah ale evidentně vůbec neberou
v potaz roli samotného Senátu v celé věci. Aby mohl být schválen
zákon o obecném referendu, bylo by zapotřebí jeho souhlasu. Ústava přitom jasně
říká, že v případech, kdy jde o ústavní dodatky nebo změny volebních
zákonů, nemůže být Senát přehlasován Sněmovnou.
V českých poměrech si samozřejmě lze
představit, že by se Poslanecká sněmovna, pokud by hnutí ANO a Okamurova SPD
našli ještě nějakou další stranu, mohla pokusit o nějaký trik. Kupříkladu
schválit zákon o obecném referendu bez toho, že by potřeboval ústavní většinu,
anebo dokonce jen jako prostý zákon, v jehož případě může Sněmovna Senát
přehlasovat.
Jenže je jisté, že jakýkoliv takový pokus by
narazil u Ústavního soudu. A v obecnější rovině by u něj také zcela jistě
narazil pokus schválit prostými většinami v obou komorách takový zákon o
obecném referendu, který by umožnil občanům hlasovat o zásadních ústavních
změnách, kupříkladu právě o zrušení Senátu. Jinými slovy, obecný zákon, přijatý
prostou většinou, jen těžko může stanovit, že ho lze použít k ústavním
změnám.
Pokud by se případný zákon o obecném referendu
schvaloval v obou komorách parlamentu řádnou cestou, pak bude stát
v cestě samotný Senát. Opravdu si komentátoři, kteří vážně dumají nad
ústavně-inženýrskými sny Babiše a Okamury, myslí, že Senát odhlasuje zákon o
referendu, který by pak umožnil lidové hlasování o jeho zrušení? Něco takového
by bylo snad možné pouze v případě, že by ANO a SPD, popřípadě nějaký
další jejich spojenec, získali v Senátu potřebnou většinu. Jenže Senátu
zatím dominují tzv. tradiční strany, a i
kdyby v příštích volbách ANO a SPD získaly všech 27 křesel, o které se
bude soutěžit, nebudou potřebnou většinu mít.
Už proto, že ke zrušení Senátu je zapotřebí bez
použití nějakého ústavního puče jeho souhlasu, jsou úvahy o jeho zrušení jen
politická science-fiction. Právě proto, že horní komoru nelze v takovém
rozhodování obejít, podařilo se v nedávné historii v liberálních
demokraciích Senát zrušit jen ve
Švédsku, Dánsku a na Novém Zélandu.
V posledně jmenované zemi se to podařilo
v roce1950, když pravicová opozice pod dlouhém období vlády labouristů
získala potřebnou většinu v obou komorách parlamentu. V Dánsku byl
Senát zrušen v rámci přijetí zcela nové ústavy v roce 1953. Ve
Švédsku byl za tímto účelem v roce 1970
přijat zvláštní ústavní zákon, který oběma komorami prošel jen proto, že
senátorům byla slíbena tučná doživotní renta. Takové řešení si ale může dovolit
jen velmi bohatý stát.
Všimněme si, že v žádné z těchto
zemí nebyl Senát zrušen v referendu. A to nás přivádí zpátky i k českému
snění o referendu, které by Senát zrušilo: ani Senát, ani Ústavní soud by
takové referendum téměř jistě
neschválili. Politologové tak nad Babišovým a
Okmaruovým sněním zbytečně
utrácejí energii.
ČRo Plus, 26.10.2017
<!–
/* Font Definitions */
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
@font-face
{font-family:“ＭＳ 明朝“;
panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;
mso-font-charset:128;
mso-generic-font-family:roman;
mso-font-format:other;
mso-font-pitch:fixed;
mso-font-signature:1 134676480 16 0 131072 0;}
/* Style Definitions */
p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal
{mso-style-unhide:no;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:““;
margin:0cm;
margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:14.0pt;
font-family:“Times New Roman“;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-ansi-language:CS;}
.MsoChpDefault
{mso-style-type:export-only;
mso-default-props:yes;
font-size:14.0pt;
mso-ansi-font-size:14.0pt;
mso-bidi-font-size:14.0pt;
mso-fareast-font-family:“ＭＳ 明朝“;
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;}
@page WordSection1
{size:612.0pt 792.0pt;
margin:72.0pt 90.0pt 72.0pt 90.0pt;
mso-header-margin:36.0pt;
mso-footer-margin:36.0pt;
mso-paper-source:0;}
div.WordSection1
{page:WordSection1;}
–>